Jako poslední navštívil tábory v okolí francouzského přístavu Calais, které dosud nenavštívil jediný politik z České republiky.

„V minulosti jsem navštívil mnoho uprchlických táborů, například v Řecku, Makedonii, Maďarku, Srbsku, Chorvatsku či Itálii. V žádném z nich jsem se však nesetkal s tak hrůzostrašnými podmínkami a nedůstojným prostředím pro život," svěřil se Zdechovský. Ten podotkl, že když to srovná s našimi tábory, musí jednoznačně konstatovat, že ty patří mezi vůbec nejlepší.

„Calais je rozděleno na pomyslné dva tábory. V jednom žijí migranti, kteří se nechají zaregistrovat a pobývají ve speciálních buňkách, které jsou pro ně určené. Druhou část tvoří takzvaná džungle. Již samotný název přesně vystihuje, jak to tam vypadá," konstatoval Zdechovský.

V džungli údajně žije až několik tisíc uprchlíků. Lidé žijí v chatrčích, které si sami vyrobili z jakéhokoliv materiálu, který byl a je zrovna po ruce. „V táboře působí desítky neziskových organizací, které se snaží lidem pomáhat. Ruku k dílu přikládají i místní občané, kteří uprchlíkům nosí jídlo či oblečení. Právě jídla je velký nedostatek a stejně tak základních hygienických pomůcek. Díky tomu se táborem šíří různé infekční nemoci," pokračoval Zdechovský.

V táboře žijí odděleně ženy a děti. Podle Zdechovského jedna třetina migrantů v Calais jsou lidé, kteří opravdu potřebují pomoc.

„Přicházejí z válečných zón a nemají se kam vrátit, o všechno přišli. Zbytek tvoří ekonomičtí migranti, zejména mladí muži, kteří se chtějí dostat do Velké Británie a zbytku Evropy," dodává Zdechovský a doplňuje, že se tam však nikdy nedostanou.

„Calais je jeden z nejlépe střežených přístavů na světě. Systém pasivních kontrol je nastaven na vysokou úroveň. Uprchlíci se samozřejmě snaží dostat do kamionů či vlaků, ale nikdo z nich na druhou stranu neprojede," zdůraznil Zdechovský.

Všem řidičům kamionů je doporučováno, aby třicet kilometrů před Calais nezastavovali, ani u benzínových stanic. Pokud má řidič podezření, že se někdo nachází uvnitř přívěsu, upozorní policii, která je zvyklá dělat opakované kontroly. „Policisté mají sto procentní úspěšnost," podotkl europoslanec.

Podle něho je velmi důležité rozlišit, kteří lidé jsou ekonomičtí migranti a kteří opravdu potřebují pomoct.

„Budu žádat francouzskou vládu, aby tento tábor zcela zrušila a uprchlíky, kteří nedosahují na podmínky azylu, poslala zpět do svých zemí," nechal se slyšet Zdechovský. Ten vysvětlil, že pokud chtějí lidé požádat o azyl, musí se zaregistrovat, dát otisky prstů, doložit odkud pochází, či proč chtějí do Evropy.

„Zkrátka musí spolupracovat s migračním úřadem. Řada lidí však zažádala o azyl v Dánsku či v Německu, který jim tam byl zamítnut. Z toho důvodu utekli do Calais a myslí si, že projdou za hranice," řekl europoslanec.

V džungli jsou na denním pořádku i různé konflikty, nálada je na bodu mrazu a například Afghánci a Súdánci zde bojují o dominantní postavení v táboře. Každý den tak musí zasahovat nejen policie, ale i lékaři, kteří ošetřují různá zranění. „Francouzská vláda musí s tímto stavem něco udělat. Panují zde otřesné podmínky pro život. Nemůžeme čekat, že ti lidé odejdou sami. Naopak oni čekají, že se dostanou do své vysněné Velké Británie, což samozřejmě není možné. Na druhou stranu mezi uprchlíky je potřeba hledat lidi, kteří se nemají kam vrátit a pomoc potřebují," okomentoval situaci Zdechovský.

MINIMUM UPRCHLÍKŮ Z VÁLEČNÝCH OBLASTÍ

Europoslanec také před rokem a půl navštívil maďarské hranice a tábor, kde na vlastní oči viděl množství lidí, kteří se do Evropy doslova valili bez jediné kontroly.

„Mezi nimi bylo jen minimum uprchlíků z válečných oblastí. Naopak jsem také byl v Německu, které před rokem zažívalo jednu z největších uprchlických vln. Musím říct, že Němci to velmi dobře zvládli, hodně spolupracovali s Červeným křížem či dobrovolnými hasiči a situaci se jim podařilo zvládnout," uzavřel Zdechovský.