„Nedostatek srážek způsobuje vlastníkům lesů problémy, vážně ohrožená je významná část letošní výsadby sazenic. I přes řádné jarní zalesnění současné vysoké teploty a nedostatek vodních srážek sazenice likvidují," vysvětluje Zdeněk Chlád, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního, vodního hospodářství a zemědělství a oblast životního prostředí.

S nedostatkem vláhy se potýká například lesní družstvo obcí Přibyslav (LDO).

„Je sucho, potoky jsou vyschlé, začínají nám schnout stromky z loňského zalesnění. Zatím jsme nevyčíslili přesné škody, ale zřejmě uschne 30 procent sazenic. Na velkých stromech se zatím sucho ještě nepodepsalo," informoval ředitel LDO Přibyslav Jiří Svoboda.

V celém Kraji Vysočina zaznamenali lesníci například vysoký úhyn u jedlí, které uschly místně z více než 50 procent a regeneraci u nich nelze očekávat. O trochu lepší situace je u buku, kde je úhyn do 50 procenta navíc je naděje, že v případě dostatku srážek v podzimním období stromky regenerují. 

"Relativně dobře se prozatím s horkem a suchem vyrovnávají sazenice smrku. Ale i ty, pokud nedojde ke snížení teplot a nepřijdou srážky, budou vykazovat extrémní škody. Je samozřejmostí, že ne všude lze přistoupit k obnově porostů přirozeným způsobem. Podíl umělé obnovy lesa v posledních desetiletích výrazně klesá, ale na některých místech se bez něj nelze obejít. Jarní výsadba nestihla potřebným způsobem zakořenit a je nejnáchylnější na usychání," okomentoval aktuální nepříznivou situaci Chlád.

Další trvalou hrozbou jsou v období extrémního sucha lesní požáry.

„Nám se takové neštěstí zatím vyhnulo, byť všude kolem už hořelo. Nicméně nenecháváme nic náhodě, máme zavedené strážní služby, myslíme na prevenci," zdůraznil ředitel Svoboda.

Ve školkách zavlažují

Nahradit nedostatek srážek umělou závlahou, se v rámci lesního hospodářství běžně používá v lesních školkách. Například v lesní školce Mírovka zavlažují pravidelně, každý den ráno. Na zalévání sazenic spotřebují hektolitry vody, zavlažování zajistí speciální technika.

„Sazenice jsou pravidelně zavlažovány a o to intenzivněji jim musí být dodávána voda v tomto počasí. I v těchto provozech by ale lesníci ocenili dešťové srážky, které by umožnily snížení závlah a potřebným způsobem doplnit zdroje vody," dodal Chlád.

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek už v pátek 7. srpna kvůli extrémním teplotám vyhlásil období déle trvajícího nadměrného sucha.

„Lidé nesmějí zakládat ohně na volných prostranstvích, pálit trávu či používat zábavnou pyrotechniku. Mimořádná nařízení budou platit až do odvolání," informovala mluvčí kraje Jitka Svatošová. Hejtman vyhlásil omezení na návrh hasičů a bezpečnostní rady kraje. Kvůli dlouhodobému nedostatku srážek a denním teplotám přesahujícím 30 stupňů je zakázáno hlavně spalování klestí v lesích, slámy na polích, suché trávy nebo rákosu. S dodržením všech bezpečnostních pravidel lidé mohou používat zahradní grily i otevřená ohniště.

Podobná opatření jako na Vysočině platí i v několika dalších krajích, například v Plzeňském, Zlínském či Královéhradeckém kraji. Horké vlny s teplotami nad 30 stupňů Celsia se budou v Česku vyskytovat v příštích letech častěji než dříve, v zimě bude průměrně padat méně sněhu a srážky budou zejména v létě intenzivnější. Takové hlavní tendence ve vývoji tuzemského podnebí popsal klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.

Hlavně nedostatek sněhu může podle klimatologa způsobit problémy zejména vodohospodářům.

Už letošní mírná zima s nízkou sněhovou pokrývkou byla signálem hrozícího sucha. Když se pak k menšímu objemu srážek přidaly navíc vyšší teploty, které výrazně zvyšují výpar vody, bylo sucho již nevyhnutelné.

„Sucho na rozdíl od povodní vzniká postupně týdny a měsíce. Měli bychom na to myslet dříve," řekl klimatolog.