Jakub Těsnohlídek a jeho tým tráví na nalezišti kousek od Havlíčkova Brodu mezi Baštínovem a výpadovkou na Jihlavu téměř každý den již od ledna letošního roku. Jak archeolog vysvětluje, zkoumat pozemky, kudy povedou dopravní stavby, dřív než na místo vyjedou těžké stroje, je pro firmu Archaia jednou z hlavních specializací. Naposledy archeologové takto pracovali u Osové Bitýšky, u Jaroměřice nad Rokytnou nebo v centru Jihlavy.

Jsem na komunitu 3D tisku pyšný, říká Josef Průša
Vynalézavost máme v krvi. Jsem na komunitu 3D tisku pyšný, říká Josef Průša

Archeologické naleziště na trase budoucího obchvatu nabízí podle Těsnohlídka průřez historií tehdejšího Německého Brodu od 19. století přes středověkou hornickou minulost až do pravěku do období paleolitu. „Tady se ukazuje, že okolí řeky Sázavy bylo místem, kde se mnohem častěji než jinde pohybovali pravěcí lovci a sběrači,“ dodává Těsnohlídek.

Tavírna stříbra

Práce na nalezištích začíná historickým zjišťováním, co mohou archeologové v dané oblasti čekat. „Pak provádíme sběry a sondy za pomocí detektorů. Následuje skrývka ornice. Když se objevují první náznaky, následuje plošný výzkum. Hlavně ručně za pomocí zednických lžic,“ popisuje stručně činnost archeologů Jakub Těsnohlídek.

Při záchranném průzkumu archeologové objevili plochu, která je nyní loukou. Tam dělníci ve středověku tavili rudy obsahujících stříbro. Podle Těsnohlídka to byla v minulosti zřejmě dost významná dílna, kam se svážela ruda z širokého okolí.

Lovci a sběrači

„Ne žádné kosterní pozůstatky pravěkých lovců nebo středověký hrob tady nečekáme. Lovci a sběrači z pravěku tudy jen procházeli. Hlavní sídliště byla jinde, třeba na Moravě. Ve středověku se zase zesnulí pochovávali na hřbitově kolem kostela. Leda že by se tady skrýval nějaký válečný hrob,“ odbývá s úsměvem Jakub Těsnohlídek romantické představy které laická veřejnost o archeologických nálezech občas mívá.

Ilustrační foto.
Opravy Jahodovy ulice přijdou na miliony. Na omezení se připravte od půlky dubna

Jenže jsou to právě různé romantické představy, které lákají na místa archeologického výzkumu hledače pokladů s detektory. Ti loví pozůstatky minulosti s cílem je buď výhodně prodat nebo schovat pro sebe.. „Chodí jen v noci. Pár jsem jich už na nalezištích potkal.Policii nevoláme. Takovému člověku nabídnu vizitku a snažím se s ním dohodnout na oficiální spolupráci. Je to lepší než se plížit pod rouškou tmy jako zloděj,“ konstatuje archeolog a sahá po krabici s nálezy.

A tak se před našimi zraky objevují železniční plomby z 19. století pocházející od nedaleké trati. Zbytky kachlů z vesnických kamen, spolu s pazourky pravěkých lovců, které by si laik spletl s obyčejným kamenem. Jejich cena je podle Těsnohlídka pouze historická. Jak archeolog vysvětluje, nálezy jsou majetkem Kraje Vysočina. Skončí v depozitáři muzea v Jihlavě nebo spíš v muzeu v Havlíčkově Brodě, které by mělo mít, s ohledem na místo nálezu, přednost.

Hrnčířská pec z Jihlavy

Jakub Těsnohlídek pracuje jako archeolog od roku 2013. Za nejzajímavější objev své dosavadní kariéry považuje hrnčířskou pec, kterou objevil jeho tým loni na podzim v Jihlavě. Ještě v ní zůstaly zbytky nevypálených nádob. Hotovou pokladnicí pro archeologický výzkum jsou podle Těsnohlídka také odpadní jámy, kam naši předkové házeli veškeré zbytky z domácností.

Investice. Ilustrační foto.
Na Havlíčkobrodsko přiteče kvůli koronaviru méně peněz. Které investice omezí?

Právo na archeologický výzkum u Havlíčkova Brodu získala firma Archaia Brno ve výběrovém řízení, které vyhlásilo Ředitelství silnic a dálnic ČR divize Jihlava.