Neboť prostý občan je pro instituce symbolem ovce, kterou lze škubat do bezvědomí, neboť ovce ani nezabečí a dá si všechno líbit.
Konkrétním příkladem je rekonstrukce Žižkovy ulice v Havlíčkově Brodě, kdy výdaje za nastalou objízdnou trasu musí přepravní společnosti Arriva na autobusových linkách do poslední koruny zaplatit cestující.
Že se jim to nelíbí, je zcela logické. Selským rozumem vzato, lze pochopit jejich argumenty, proč by měli cestující z Havlíčkovy Borové či Přibyslavi doplácet na rekonstrukci silnice, o kterou nestojí, a ve městě, kde vůbec nebydlí.
Stejně tak lze pochopit argument přepravní společnosti, že autobus není charita. Kilometry a benzín nejsou zadarmo. Někdo to platit musí.
Otázka je, kde zůstal ten, kdo si uzavírku silnice objednal. V tomto případě Kraj Vysočina a další investoři, kteří by se na zvýšených výdajích pro přepravní společnost Arriva za zavřenou silnici měli alespoň částečně podílet a nenechávat to jen na cestujících. Už proto, že autobusem do práce jezdí většinou jen ti méně majetní.
Bylo by to spravedlivé, neboť případ Žižkovy ulice se může stát do budoucna zlozvykem. Cestující pak budou ze svých kapes platit na silnicích vždy a všude, zaplatí doslova za každé kopnutí, což je nemravné. Občan skutečně není ovce a jeho kapsy nejsou bezedné.