Mluvit o prosincových oslavách v listopadu možná někomu přijde předčasné, ale připravovat takovou akci je třeba s velkým předstihem.
V Golčově Jeníkově neobvyklou akci, která se i na Havlíčkobrodsku koná poprvé, organizuje tříčlenný tým nadšenců InfoGJ v čele s Lucií Chaloupkovou, která se podílí na organizaci kulturního života ve městě.
„Nápad vznikl minulý rok, kdy jsme v Jeníkově pořádali halloween. Přišel s ním můj bratranec," upřesnila Lucie.
Průvod alpských čertů nepořádají Jeníkovští sami. „Zajistili jsme už počátkem léta jednu skupinu z Prahy, která tyto akce dělá pravidelně v některých větších městech v republice. Takových skupin, které se specializují právě na průvody krampusů, je v Česku asi jen pět. Proto mají diář plný objednávek daleko dopředu," upřesnila Chaloupková s tím, že průvod alpských čertů InfoGJ organizuje za podpory sponzorů a města.
Skupina z Prahy má vlastní masky i vlastní zábavní pyrotechniku a světelné efekty.
Pokud si pod termínem alpský čert někdo představuje roztomilého čertíka z pohádky Zdeňka Trošky, bude zklamán. Alpský čert neboli krampus je obluda, která by dokázala vyděsit i dospělého. Masky a kostýmy alpských čertů se vyrábějí na zakázku a stojí desítky tisíc korun.
Krampus je alpské strašidlo, které se objevuje především okolo adventu. Jde o starověkou tradici, která vznikla v rakouských Alpách, odkud se postupně rozšířila do celého Rakouska a postupně i do okolních států: Německa, Slovinska, Maďar-ska, severní Itálie a Chorvatska. Krampus pochází od slangového výrazu krampas označující něco neživého.
Pod hrozbou trestu smrti
V období inkvizice byla tato tradice zakázána pod hrozbou trestu smrti. V mnoha alpských vesničkách a městech jsou dodnes pořádá- ny takzvané krampuslafy – průvody krampusů a jejich skupin, které mezi sebou soutěží. Každá skupina je něčím zajímavá.
Jsou doprovázeny projížďkami na pekelných vozech, lesními lidmi, různými strašidly, to vše s rachotem kravských zvonů, řetězů, hlasité hudby, kouře a dýmu.
Každá maska krampuse je vlastně takové malé umělecké dílo. Jsou ručně vyřezávané z lipového nebo borového dřeva a ručně malované. Na každé masce jsou přidělané pravé rohy, které pocházejí z muflonů, beranů, kamzíků či koz. Kožichy jsou šity z pravé kůže. Každý krampus by měl mít kolem pasu připevněný kravský zvon, který by měl viset skoro až ke kolenům, měl by mít kravský ocas, vrbové proutí na šlehání, někdy i řetěz. Na zádech by měl mít nůši, do které dával podle pověsti zlobivé děti. Hlasité zvonění kravských zvonů mělo zahánět zlo.
Svátek krampusů je 5. prosince, ale po horských vesničkách a městech chodí většinou od listopadu až do ledna.
V Česku se jedná o tradici poměrně novou, která se objevuje hlavně v krajích, které sousedí s Rakouskem či Německem. Na Vysočině jsou alpští čerti zatím opravdovou vzácností
