Centrum hasičského hnutí Přibyslav spadá pod Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Sídlí na zámku v Přibyslavi. „Jeho hlavní činností je provozování hasičského muzea, odborné knihovny a specializovaného archivu. Dále se podílí na organizování společenských, kulturních a vzdělávacích akcí. Je rovněž badatelským centrem, kde je možné najít dokumenty z historie dobrovolných hasičských sborů. Je sídlem mezinárodní Komise pro dějiny hasičství a Mezinárodní asociace hasičských služeb CTIF,“ shrnuje poslání centra ředitelka Jana Fialová.

Hasičský hotel v Přibyslavi neskončí jako ubytovna. Má nového nájemce. Podnikatel z Moravy chce hotel otevřít co nejdřív a provozovat ho dál.
VIDEO: Žádná ubytovna. Hasičský hotel v Přibyslavi má nájemce

Historické dokumenty má na starosti archivářka Iveta Krpálková. „Studovala jsem v Brně, ale pak se vrátila na Vysočinu. V archivu hasičského muzea jsem krátce, ale stále mě překvapuje, jaké cenné věci se tady skrývají. A také, že o nich málokdo ví. Čekala bych větší zájem badatelů,“ říká archivářka. Milovníci historie a dobových tisků si tady přijdou na své. K nejcennějším dokumentům v archivu patří císařský hasičský řád. Originál z doby vlády Marie Terezie vydaný pro město Praha. „Dokument dává rady, jak se v době požáru chovat. Už tehdy nabádá majitele domů, aby měli pro případ ohně přichystáno vědro s vodou a myslí dokonce i na pravidelnou údržbu a opravy komínů,“ zmiňuje Krpálková.

Hasičský archiv v Přibyslavi
Archiv Centra hasičského hnutí (CHH) spravuje celkem 15 evidovaných archivních souborů specializovaných na historii hasičství a s tím souvisejících institucí a na dokumentaci požární ochrany a prevence v ČR.
Pečuje o historické fondy v něm uložené, sbírkové fondy týkající se dokumentace historie a současnosti požární ochrany v České republice a archiv CTIF (International Technical Committee for the Prevention and Extinction of Fire). Patří k němu i badatelna, ale její návštěvu je třeba domluvit předem.

První dobrovolné hasičské sbory začaly u nás masově vznikat v devatenáctém století. Dokládají to historické prapory i zachovalé knoflíky tehdejších hasičských uniforem. Hasiči byli ve městech a obcích nejen na ochranu před požáry, ale také coby záruka kultury, společenského života. Hasičské sbory hrály divadlo. „Máme obsáhlou divadelní knihovnu. Z ní poznáme, co se třeba hrálo před sto lety v Přibyslavi. Členové hasičského sboru byli lidé na tehdejší dobu vzdělaní. Učili se zásady první pomoci. U neštěstí bývali první. Nahrazovali tehdy ještě chybějí záchrannou službu,“ zdůrazňuje archivářka. Dobrou práci členů sboru oceňovali velitelé pravidelně diplomy a pamětními listy. Připomínají svou výzdobou malá umělecká díla. Ze zažloutlých fotografií se usmívají tváře lidí, kteří mezi námi už dávno nejsou.

Starou mechanickou metodu čištění rybníků chtějí v Přibyslavi částečně nahradit bakteriemi. Ilustrační foto.
Bakterie lepší než bagry: na bahno z rybníků v Přibyslavi vyzkouší novou metodu

Dobrovolní hasiči vydávali vlastní časopis. „Inzerovali tady hlavně výrobci hasičské techniky. Ale místo zde měly reklamy živnostníků i inzeráty typu zachovalý vdovec hledá partnerku s pěkným věnem,“ usmívá se archivářka a dává možnost v hasičských novinách listovat. Přímo lahůdkou pro badatele jsou takzvané ročenky. „Obecní kronikáři mapující historii společenského života ve vsi tady najdou kompletní seznamy členů jejich hasičského sboru víc než sto let zpátky. Zjistí, kdo byl velitel, kdo zástupce. Kolik měl sbor členů. Objevují se tady i ženská jména. Ženy ve sboru ale byly jen na pozicích zdravotnic neboli samaritánek,“ dodává Krpálková. Jednu samostatnou část archivu tvoří dokumenty a seznamy dobrovolných hasičských sborů z ciziny. Hlavně z Německa.

Cenné historické dokumenty, ukázky hasičské výstroje a výzbroje potřebují i zvláštní péči. „V každé místnosti jsou teploměry a vlhkoměry. Bez řádné péče by archiválie rychle zplesnivěly a technika zrezivěla,“ vysvětluje archivářka.