První doložitelná zmínka o Brodě jako takovém pochází z roku 1256 (20.října), kde v listině olomouckého biskupa Bruna  je Brod uváděn v souvislosti s jistým právním sporem řešícím pravomoci nad nedalekými kostely v Dlouhé Vsi a na Mittelberku, jenž byly jedny z center tehdejšího revíru pro dobývání stříbra.

Vlastní založení současného náměstí lze datovat do 60. let třináctého století, kdy východně od původní slovanské osady  byla zahájena nová rozsáhlá výstavba pravidelně založeného města s právě tím hektarovým náměstím a s navazujícím prostorem (severovýchodně) pro stavbu významného kostela. Roku 1265 je známý již první brodský rychtář.

Současný styl na náměstí je směsicí mnoha slohů.  Z původní gotiky jsou patrné mnohé dispozice  suterénních a přízemních prostor měšťanských domů, které byly později přestavovány buď po požárech a nebo po vypálení husity roku 1422 a nebo po následných požárech v dalších stoletích.

Mnohé domy mají renesanční vzhled (například  Stará radnice), jiné barokní (většina objektů) či klacisistní. Ani na našem náměstí jsme se neubránili soudobé architektuře 20.století, z nichž k těm lepším lze přiřadit např. funkcionalistickou budovu banky (dnešní KB) od kvalitního pražského architekta Libry.  Celkově však lze náměstí vnímat jako architektonicky velmi cenné  prostranství lemované historickými domy s převážně původními štíty. Náměstí až do poloviny 19. století mělo na severní a východní linii domů pás souvislého podloubí.

Poslední generální rekonstrukce náměstí řešila nové plošné uspořádání, kdy došlo k odstranění středového parku, k předláždění celé plochy, včetně osazení velkoformátové žulové dlažby na chodnících, novému položení všech inženýrských sítí, včetně osvětlení  (2008 – 2010), přiznána byla i jedna z původních historických studní nacházejících se na středověkém rynku, opraven byl i mariánský sloup a Koudelova kašna. Během letní sezony se na náměstí umisťuje dřevěná tribuna a lavice pro konání kulturních akcí.

Poslední úprava byla provedena v soudobém stylu, avšak s plným respektem k historickému kontextu původní stavby.

Libor Honzárek