Nás, tři učitelky ze ZŠ Konečná, teď jako první napadne Výzva 56. Díky ní dostaly naše představy o Skotsku mnohem reálnější podobu.

Edinburgh, hlavní město Skotska, se na celé dva týdny stalo místem, kde jsme měly možnost studovat, poznávat, vstřebávat atmosféru a naučit se nejen jazyk, ale především něco o životě v jiné zemi a v neposlední řadě také o sobě, protože pobyt v cizojazyčném prostředí pro nás byl výzvou.

První fáze se nesla ve znamení příprav. Věděli jste například, že o Skotech nikdy nemůžete mluvit jako o Angličanech? Tolik jsou vlastenečtí. A víte, co je to haggis? My ano, přestože odvahu jej ochutnat neměla žádná z nás… Vybaveny těmito a mnoha dalšími informacemi jsme měly pocit, že nás ve skotské metropoli jen tak něco nepřekvapí a můžeme se s klidným srdcem vydat na cestu.

Hey, guys! Věta, která nás po příletu poněkud zaskočila, ale kterou jsme v následujících dnech slýchaly na každém kroku, protože se jedná o neformální pozdrav, Skoty hojně používaný. A jací vlastně Skotové jsou? Lakomí? Upjatí? V žádném případě! Jsou neuvěřitelně milí, přátelští, nápomocní, tolerantní, s velkým srdcem i smyslem pro humor. A že jsou patrioty hrdými na svou zemi? Ano. A plným právem. Přestože jsme odpoledne trávily studiem v jazykové škole Kaplan, dopoledne patřila objevováním krás města a víkend nás zavedl ještě dále – k jezeru Loch Lomond, hradu Stirling a nemohly jsme opomenout ani návštěvu místní palírny whisky.

V průběhu pobytu nás často napadala otázka: Uvědomují si vlastně obyvatelé Edinburghu, v jak krásném místě žijí? V centru historického města se tyčí hrad, dominanta města, historie tu dýchá z každičkého koutu. Ale stačí jen trošku popojít a jako mávnutím kouzelného proutku se ocitnete v přírodě.

Úžasné výhledy

Asi jako byste se z Karlštejna několika kroky dostali do Krkonoš, takový máte pocit po výstupu na Arthur´s Seat, nejvyšší edinburghský vrchol, k jehož úpatí se dostanete přímo z parku Holyrood sousedícího se stejnojmenným letním sídlem britské královny. A moře. Vidíte na něj z každého trochu vyvýšeného místa a není nic snazšího, než sednout na jednu z frekventovaných linek městské hromadné dopravy, a jste na pláži.

Co na tom, že na koupání je zima. Pláž je poseta množstvím mušliček rozličných tvarů, které vás přímo vybízejí k tomu, abyste si některé z nich odnesli domů jako suvenýr. Nepřeberné množství galerií a muzeí, jež jsme měly možnost navštívit, už je pak „třešničkou na dortu" zvaném Edinburgh.

Výlety, každodenní poznávání města, pobyt v hostitelské rodině. Ráno, v poledne, večer. Angličtina s námi byla na každém kroku po celou dobu pobytu. Přesto jsme každé odpoledne věnovaly kurzům v jazykové škole, vyzkoušely si, jaké to je opět sedět v lavicích a plnit domácí úkoly. Navíc jsme měly možnost trošku „okoukat", jak se angličtina učí jinde a získat nové nápady do vlastních hodin anglického jazyka.

A co říci na závěr? Až pojedete do Edinburghu, což vám vřele doporučujeme, pozdravujte je tam od nás, prosím. Dva týdny v tomto městě nám totiž přinesly tolik nových zkušeností a poznatků, které vám nemůže zprostředkovat žádný knižní průvodce, učebnice ani dokumentární film. Doufáme, že i v budoucnu se budeme moci zúčastnit podobných projektů, abychom vše, mohly předat dál našim žákům.

M. Fialová, M. Kachlířová, J. Němcová