Márnice stojí ve svahu jižní části hřbitova U Nejsvětější Trojice. Její střecha byla v havarijním stavu, plechy byly zrezivělé, okapy chyběly a do objektu zatékalo. Márnice je z kamenného omítaného zdiva, výplně jsou dřevěné, původní krytina byla z takzvaného falcového plechu a dříve pravděpodobně kryta dřevěným šindelem.

Město Ledeč nechalo pokrýt střechu novou krytinou a opravit komín. Opravy ale nejdřív museli odsouhlasit památkáři. Práce provedla firma Vít Slavík z Vlastějovic. Celkové náklady činily více než 134 tisíce korun včetně daně. Na opravy přispěl i Kraj Vysočina dotací ve výši přes 67 tisíc korun. Město Ledeč chce s opravou historické márnice pokračovat. Budova už nutně potřebuje novou fasádu.

Hřbitov se stal součástí města 

Starý hřbitov se rozkládá kolem kostela Nejsvětější Trojice, na východní straně města. Jeho vznik lze datovat po postavení kostela r. 1585. Nebyl v té době tak veliký jako dnes. Teprve roku 1898 byl hřbitov rozšířen přikoupením polí na východní straně hřbitova a dnes je rozdělen na šest oddělení. Hřbitov se během let stal součástí města, které ho úplně obklopilo. Zachována je zde řada velmi hodnotných pomníků od význam­ných umělců.

Z těch nejzajímavějších lze jmenovat pomník na hrobě prvního známého ledečského lékaře Maxmiliána Růžičky. Na námět sochaře Stanislava Suchardy zde jeho otec vytesal do pískovce výjev z Erbenova Pokladu. Pochází z roku 1890. Náhrobek Adolfa Vágnera z roku 1868 se sochou anděla. Socha Krista od sochaře Čeňka Vosmíka, pomník od sochaře Ru­dolfa Kabeše na hrobě Veselých. Pomník na hrobě akademického malíře Míly Beránka od sochaře J. V. Škody. Dvě práce sochaře Františka Bílka – socha anděla na hrobě Doubkových a reliéf Panny Marie na hrobě Veletových.

Místo odpočinku vojáka Rudé armády

Jsou zde u další kvalitní práce od neznámých autorů. Na hřbitově je pohřben i nadporučík Rudé armády Zelencev, který ve městě tragicky zemřel 13. srpna 1945. Hřbitov je stále využíván pro poslední odpočinek občanů měs­ta, ale jeho prostory jsou již přeplněné.