Další opravy začnou až zase na jaře. Již nyní je ale jasné, že výdaje na opravu této historické památky výrazně stoupnou.
„V současné době je most zazimován. Byly provedeny opravy patek pilířů, kolem kterých volně obtéká voda. Klenba byla vyzděna do výše druhého povodňového stupně, tudíž případná velká voda by neměla most strhnout," popsal aktuální stav přibyslavský starosta Jan Štefáček.

Několikrát změněný  projekt oprav

Vzhledem k použité technologii a pokročilé roční době už jinak postupovat nelze. Podle projektanta nehrozí mostu nebezpečí od velké vody, ale hlavně od ledových ker. Proto budou most v zimě průběžně kontrolovat hasiči.

Během týdne předloží město Přibyslav projekt rekonstrukce mostu památkářům. „Myslím, že by neměly být 
z jejich strany připomínky. Na aktuální podobě projektu jsme se shodli. Do konce roku chceme uskutečnit výběrové řízení na dodavatele stavby, rekonstrukce začne, jakmile to v příštím roce dovolí počasí," upřesnil Štefáček.

Autory projektu vlastní rekonstrukce jsou statik František Mach a projektant Petr Havel. Ten přiznal, že projekt přepracovával nejméně pětkrát. Město a památkáři totiž dlouho nemohli dospět ke vzájemné shodě.

„Nestabilní zdivo mostu bude odbouráno, tudíž prakticky sedmdesát procent mostu bude postaveno úplně znovu. Tím bude zajištěna pevnost. Nyní je pevnost mostu prakticky nulová. Musíme docílit nosnosti až pěti kilogramů na čtvereční metr, aby měl most v konečné fázi celkovou nosnost až dvaadvacet tun," objasnil Havel.

Při rekonstrukci budou stavbaři používat vápennou maltu. Na tuto směs umístí  železobetonovou desku, provedou izolaci a  nakonec položí dlažbu. A to tak, aby historický vzhled mostu zůstal zachován.

Podle projektanta je ale nyní vidět, že most byl v minulosti již několikrát opravován.

Ovšem nový způsob rekonstrukce se na rozdíl od původní varianty, která se památkářům nelíbila, notně prodraží. „Původní cena měla dosáhnout asi 800 tisíc korun, nová bude kolem tří milionů," uvedl Štefáček.

Peníze na tak drahou rekonstrukci se městu podaří získat, jak starosta Štefáček doufá, z havarijního fondu Ministerstva kultury ČR, z rozpočtu Kraje Vysočina a samozřejmě i z rozpočtu  města.

Obyvatelé Ronova by kvůli zazimování mostu neměli být omezeni v přístupu ke svým  nemovitostem. Pro pěší byla vybudována speciální samonosná lávka, která by měla obstát i v době velké vody. Hůř na tom budou motoristé.

Cyklostezka není silnice, nelze ji solit

Obyvatelé Ronova, kteří pro dopravu domů používali most, nyní, kdy je pobořený a uzavřený, jezdí po nové cyklostezce. V zimě ale tuto stezku nebudou moci zřejmě využívat.

„Podle našich informací projedou po stezce asi čtyři osobní auta za den, popřípadě auta vodovodů a kanalizací. Před zimou se chceme s motoristy sejít a dohodnout se s nimi, aby svoje auta odstavili na parkovišti před cyklostezkou a domů došli pěšky. Cyklostezka není silnice. V zimě, pokud napadne sníh, by mohly  být problémy. Cyklostezku není totiž možné solit, ani sypat štěrkem. Kromě toho ji chceme v zimě využívat pro běžkaře, a proto nebude možné, s ohledem na jejich bezpečnost, osobní auta na cyklostezku pouštět. Samozřejmě  kromě vozidel hasičů, policie  a sanitek," konstatoval starosta.

Rozsah poškození historického mostu byl mnohem větší, než radní v Přibyslavi předpokládali. V srpnu byly na mostě provedeny zabezpečovací práce. A proč se záchrana mostu vleče tak dlouho? Jádrem sporu mezi městem a Národním památkovým ústavem v Telči bylo použití stavebních materiálů, s nimiž památkáři nesouhlasili. Nakonec ale obě strany dospěly k dohodě.