Dalším místem v Havlíčkově Brodě, kde se běžně užívá zlidovělý název, je Čechovka. Dnešním pohledem na mapu působí jako jednolitá a jasně ohraničená lokalita.

Z první strany de facto pole, z druhé silnice na Humpolec a nakonec železnice překročitelná pouze skrze pěší podchod (směr Praha-Brno) nebo tvořící hranici s poli (směr Humpolec).

Historický vývoj ale mluví jinak. Ačkoliv jde také o městskou část, kde se název odvodil od názvu ulice, neplatí to pro celou výše vymezenou plochu. V případě Žižkova původ známe a u Čechovky šlo o ulici Čechovu, první jméno ulice, které se zde na dlouhou dobu objevilo.
Kolem ní se po roce 1910 začaly stavět první domy. Jenže Čechova ulice vede pouze malou částí dnes známé Čechovky. Západní strana sousední ulice Dvořácká totiž představovala okraj starší a zcela jiné oblasti – dokonce až do šedesátých let dvacátého století naprosto samostatnou obec – Okrouhlické Dvořáky.

Když se s městem sloučila, v povědomí lidí postupně zanikla a celý prostor se stal jednou čtvrtí. Ta se začala rozrůstat v rámci svých možností především jižně a hlavně po roce 1950. Byla totiž podobně jako Poříčí ovlivněna poblíž stojícím důležitým areálem, jen ne pro modrou armádu, ale zelenou, tedy kasárnami a letištěm.

Michal Kamp