Již v roce 1894 se ulici Pohledská dal název Žižkova.

Nešlo jen o odkaz na slavného českého vojevůdce, ale cesta také byla výpadovkou na Přibyslav, a tedy i k místu úmrtí Jana Žižky.
Dříve popisovaný pokus o pojmenování čtvrti podél této ulice Na Karlově se neujal také proto, že Žižkova ulice začala evokovat v lidovém pojetí název nový. Za první republiky, kdy se oblast výrazněji zastavovala, se začalo užívat pojmenování Žižkov. Stejně jako u Letné, i zde je patrný vliv Prahy. Jen zde největší roli hrála právě ulice a také kopec, pomyslný Vítkov, podél jehož úpatí se táhla.

Přesto ještě koncem čtyřicátých let 20. století nesla označení Žižkov jen oblast kolem ulice Prokopa Holého. Z Žižkovy ulice se táhly celkem tři odbočky do samostatných čtvrtí na kopci. Prokopa Holého byla jen první z nich. Druhou byla dnešní ulice Na Spádu, kterou se vjíždělo do čtvrti Nad Marjánkou. Na Marjánce totiž byl hostinec, který stával v prostoru dnešní ubytovny Starr. Třetí a nejmladší oblastí, patrně bez názvu, pak byly domy podél ulice Kyjovská. Postupná zástavba rodinných domů a především sídliště Žižkov II zaplnilo mezery mezi jednotlivými částmi a vše se slilo v jeden velký Žižkov. Definitivně to stvrdily názvy ulic.

Michal Kamp