Letnou řadím mezi nejstarší, ne-li vůbec nejstarší, moderní brodské čtvrti. Začala vznikat kolem roku 1907 daleko za kostelem sv. Vojtěcha – nad židovským hřbitovem směrem k Rozkošské silnici. Přes jasnou totožnost názvu s Letnou v Praze nemůžeme plně soudit, že jde o přenesené jméno bez hlubšího smyslu. V Praze jde o „Letní horu", coby stráň podél řeky Vltavy, kam svítí slunce od jihu a tedy vhodnou k osázení například vinicemi. Po zamyšlení zjistíme, že brodská Letná má vlastně totožnou podobu, jen s úrodou to nebylo tak jasné.

Letenská čtvrť rostla velmi rychle, nakonec zabrala celý prostor mezi oběma hřbitovy a musela se nakonec omezit ze všech stran až jasnými a neměnnými mantinely – řekou, nemocnicí a psychiatrií, silnicí a hrnčírnou. Letná jako termín se tak doslova přenesla blíže k městu a více k dnešní Ledečské ulici. Tato část opět patří mezi ukázkové ulice, jasně geometricky ohraničuje jednotlivé bloky a původní názvy ulic, například Letná I, Letná II a podobně.

Také zde byly nahrazeny nejpozději v šedesátých letech jmény spisovatelů. Letná také svým „invazivním" charakterem zapříčinila zánik prastarého označení Prempír, oblasti kolem staré okresní nemocnice, pocházejícího z německého Bremmerbühl. Slova odkazovala na dřívější těžbu v této lokalitě, dnes zcela zapomenutou. Ráz kopce se navíc naprosto změnil, ale i tak jsou dodnes patrné skalnaté útvary kolem ulice Vrchlického.

Michal Kamp