Podle starosty Martina Kamaráda přijde rekonstrukce kulturního domu skoro na čtyřicet milionů. „Jsme před podpisem smlouvy se stavební firmou. Kulturní dům potřebuje opláštění, nové vytápění a vzduchotechniku. Kvůli úsporám energií tady umístíme tepelné čerpadlo,“ vypočítal starosta hlavní úpravy. Ale největší problém je čelní stěna z obrovských oken.

Zdroj: Deník/Štěpánka Saadouni

„Okna mají jednoduchá dvojskla. Někde už praskají. V létě je v kulturáku horko v zimě zima. Okna v hliníkových rámech musíme vyměnit komplet a přitom zachovat vzhled budovy,“ dodal Kamarád. Kulturní dům si obyvatelé Přibyslavi užijí naposled v listopadu. Pak se zavře až do léta příštího roku. Přibyslav přijde o jednu velkou kulturní scénu.

Ředitelka Kulturního zařízení města Přibyslav Zdeňka Valnerová doufá, že to pro společenský život ve městě nebude citelný zásah. „Mluvili jsme o tom se starostou. V době kdy bude kulturák zavřený můžeme využívat divadelní sál ve škole nebo Starý špitál. Jenže ve Špitále není topení,“ poznamenala Valnerová.

Ilustrační foto.
Muž na Havlíčkobrodsku uhýbal zvěři a vrazil do stromu. A pak nadýchal

Kulturnímu domu v Přibyslavi je víc než padesát let a opravy potřebuje jako sůl. Líbí se památkářům. „Studenti o něm píšou diplomky. Památkáři o něj mají zájem, radili jsme se s nimi jak při opravě postupovat. Mají kulturní dům v hledáčku, protože ho považují za cenný objekt socialistické architektury ze šedesátých let bez pozdějších stavebních zásahů,“ poznamenal místostarosta Michael Omes.

V roce 1960 byla v Přibyslavi pro stavbu kulturáku vybrána zahrada naproti zámku. „ Kaplička svatého Jana Nepomuckého, kterou skoro nikdo nepamatuje, musela ustoupit stavbě v akci „Z“ na podzim roku 1961,“ upřesnila Anna Šauerová režisérka přibyslavského divadelního souboru.

Na dnešní poměry stavba kráčela hlemýždím tempem. „Město se snažilo stavbu neprodražovat a  využívalo skoro na  všechny práce dobrovolníky. Byly přesné rozpisy, kolik pracovníků který podnik nebo úřad ve městě i okolí v určitý den dodá. Mechanizace bylo žalostně málo,“ vzpomínala Šauerová na postup stavby. Dobrovolníci odpracovali zdarma více jak sto tisíc hodin, kulturák stál přes tři miliony. Nejvíce času zde asi strávil tehdejší předseda místního národního výboru František Škorpík. Stavba byla slavnostně otevřena na jaře roku 1969.