Hygiena měřila množství soli v jídle na Vysočině letos v únoru a březnu. Navštívila pětačtyřicet provozoven napříč krajem. Z každého okresu si vybrala tři domovy důchodců, dvě restaurace, dvě závodní jídelny a dvě rychlá občerstvení. Výsledky nejsou nijak radostné.

„Z výsledků vyplývá, že obědy jsou přesolovány a strávník jen konzumací oběda přijme násobné množství soli, než které je doporučováno odborníky,“ uvedla mluvčí krajské hygienické stanice Jana Böhmová.

Čísla jsou podle hygieniků každým rokem vyšší a značně překračují doporučený limit.Čísla jsou podle hygieniků každým rokem vyšší a značně překračují doporučený limit.Zdroj: KHS Kraje Vysočina

Celkem zkoumali hygienici na Vysočině osmdesát jídel. „Výsledky ukázaly, že z hlediska obsahu soli ve vyráběných pokrmech vychází nejlépe provozovny stravovacích služeb v domovech důchodců, následuje je závodní stravování a restaurace. Nejhůře jsou na tom rychlá občerstvení,“ komentovala mluvčí.

Množství soli v pokrmech sledují hygienici na Vysočině již několik let a číslo se stále zvyšuje. „V roce 2017 obsahovala průměrná porce oběda 8,07 gramu soli, v loňském roce to bylo 9,22 gramu a letos se číslo dostalo na hodnotu 9,46 gramu soli na porci. Je tedy patrný stále narůstající trend,“ upozornila na fakt Hana Koudelová z krajské hygienické stanice.

Studenti velkomeziříčské střední školy ukázali, že se na soutěžích neztratí.
Svařování na virtuálním trenažéru? Studenti Světlé sklízí úspěchy

Doporučený denní limit příjmu soli je pro člověka podle odborníků šest gramů na den. Přijatelná hodnota obsahu soli v poledním menu je 2,1 gramu. Měření hygieniků tedy jasně ukázalo, že toto číslo všechna kontrolovaná místa na Vysočině mnohonásobně překračují. „V domovech pro seniory byl průměrný obsah soli v odebraných vzorcích 8,4 gramu na porci, v závodních stravováních 9,4 gramu a v restauracích se číslo vyšplhalo na 10, 3 gramu na porci. Ve fastfoodech jsme v průměru naměřili 6,4 gramu soli na porci jídla,“ upozornila na čísla Koudelová. Ta ještě doplnila, že nižší hodnota soli u fastfoodů je daná tím, že v těchto provozovnách hygienici odebrali pouze vzorek pokrmu bez polévky.

Podle Koudelové je ale nejlepší porovnat průměrný obsah soli ve stech gramech jídla. Z těchto čísel vyšla nejhůře rychlá občerstvení. „Z výsledků je jasné, že z hlediska obsahu soli ve vyráběných pokrmech vychází nejlépe provozovny v domovech pro seniory, v závěsu za nimi jsou závodní jídelny, poté restaurace a na posledním místě fastfoody,“ dodala Koudelová.