Sociální podnik je zatím na trhu práce poměrně novým pojmem. Úkolem sociálních podniků je dávat šance lidem, kteří by svoje uplatnění hledali jen těžko. Velkou konferenci na toto téma pořádaly v Ledči ve čtvrtek 10. ledna společnost Háta a sociální podnik Akrobrab. Zúčastnily se jí neziskové organizace z celého kraje, včetně provozovatelů sociálního podnikání z dalších míst republiky, Prahy, Olomouce či jižní Moravy.

Jen sociální dávky nestačí

“I člověk se zdravotním postižením potřebuje prožít úspěch a mít radost z práce, která má smysl. Jen sociální dávky nestačí,” konstatoval za sociální komisi Kraje Vysočina Jiří Bína (ANO). Podle zastupitele města Havlíčkův Brod Milana Plodíka (KSČM) mají sociální podniky ve společnosti mít svoje místo. “Ovšem sociální podnikání si nelze plést se zneužíváním práce postižených lidí s cílem získat hlavně státní dotace,” zdůraznil Plodík.

Podle pořadatele konference Miroslava Krajcigra za sociální podnik Akrobrab, by si sociální podnikání v Kraji Vysočina zasloužilo větší podporu. “Společenská odpovědnost v kraji není ještě taková, jako jinde. Například na Pardubicku. Proto vznikl spolek Sociální podniky Kraje Vysočina, který chce pozvednout sociální podnikání na určitou úroveň,” podotkl Krajcigr.

Jak dodal, sociální podnikání musí překonávat mnohá úskalí a není proto divu, že ne každý má odvahu se do něj pustit. Už proto, že cílovou skupinou jsou hlavně lidé znevýhodnění. “Jestli sociální podnik nezaměstnává většinu postižených, jejichž mzdu dotuje úřad práce ze 70 procent, nebo nezamaměstná postižené spolu se zdravými, může to firmu zlikvidovat,” konstatoval Krajcigr. Jak upřesnil, někteří lidé s postižením bývají často a dlouho nemocní, takže je třeba za ně najít náhradu, aby firma mohla plnit zakázky.

Na Vysočině provozuje sociální podnik například Fokus Vysočina, havlíčkobrodská organizace Semitam, na Třebíčsku je to organizace Vrátka. Sociálním podnikem je ale také Záchranná stanice Pavlov u Ledče.