Také ne? To snad ani není možné. Minulý týden se totiž začal promítat nový film podle knižního bestselleru Padesát odstínů šedi. Svoji premiéru si o uplynulém víkendu odbyl i v brodském kině Ostrov. To díky obrovskému zájmu uspořádalo v neděli mimořádné představení, na které jsem se skočil z velké zvědavosti podívat. Zajímalo mě, co je na tom filmu či knižní předloze tak úžasného, že jsou kina vyprodána, jako kdyby dávali poslední díl Harryho Pottera nebo Pána prstenů. Teď mi je již jasné, že je to totální brak.

Dvouhodinový film zcela postrádá nějakou smysluplnější dějovou linii. I jeden díl seriálu Ordinace v růžové zahradě má větší dramatičnost, hloubku či zápletku. Pokud jde o slibovanou erotiku, tak mi i postelové scény herečky Pavly Tomicové v seriálu Ulice přijdou více sexy, než celý film. Když už jsme u toho, tak i to slibované sado – maso si představuji trochu jinak, než bylo prezentováno ve filmu. Vypracovaný herec a model Jamie Dornan se zmohl akorát tak na šest ran koženým páskem a hlazení nějakým chmýřím z páva.

Když to porovnám s velmi syrovým snímkem od dánského režiséra Larse von Triera a jeho snímku Nymfomanka, kde scénáristi opravdu nešetřili detailními záběry na intimní části ženského těla a odehrávalo se sado – maso v pravém slova smyslu, vyjde mi, že Padesát odstínů šedi je pouhá pohádka a nafouknutá komerční bublina.

Otázkou tedy zůstává, co se na tom lidem líbí? Když jsem v kině pozoroval ostatní diváky, přišlo mi, že napětí by se dalo krájet a mezitím na plátně probíhalo podivné skřehotání herečky Dakoty Johnson, tedy filmové postavy Anastazie. S prominutím mi přišlo, že i herecké výkony v porno filmech jsou uvěřitelnější a především reálnější. Jediné, co si z toho filmu odnáším, je opětovně potvrzený fakt, jak je nahlíženo na ženy, tedy jako na prosté sexuální oběti či kus masa pro potěšení sexuální fantazie všech mužů. A to mi přijde opravdu smutné. Takhle si vztah dvou dospělých lidí opravdu nepředstavuji.

filip.broz@denik.cz