Bobří rodiny se ve velkém usídlily také v chráněných lužních lesích na jižní Moravě. „Jsou skoro všude, od Břeclavi a vodní nádrže Nové Mlýny po soutok řeky Dyje s Moravou. Běžně na jižní Moravě evidujeme asi milionovou škodu za rok způsobenou bobry evropskými, loni to bylo necelých šest set tisíc korun,“ informoval referent ochrany přírody Jan Dovrtěl z židlochovického závodu Lesů České republiky na Brněnsku.

Omotat pletivem jednotlivé stromy, jako to třeba dělají v zámeckém parku Lednice, v lese nelze. „Někde zkoušíme oplotit alespoň část porostu, ale máme tu celkem na osmdesát kilometrů vodních toků, v takovém rozsahu stavět ploty není možné,“ dodal vedoucí polesí Soutok na Břeclavsku Juraj Stehlík.

Správci lesů hlásí škody i na přítoku řeky Jihlavy podél říčky Rokytná na Moravsko Krumlovsku i na Znojemsku.

Náhradu škody způsobenou bobry ve výši 225 tisíc korun vyplatil loni žadatelům také kraj Vysočina. „Populace bobrů jde nahoru, jejich činnost je viditelná téměř všude. Například kolem vod od Třebíče směrem na Velké Meziříčí i za hranicemi kraje ve směru na Český Rudolec,“ uvedl inspektor ochrany přírody Petr Bureš z oblastního ředitelství lesů na Vysočině. U Třebíče zdevastovali bobři také soukromý rybník, jiný ucpali odtok hrází a voda pak zaplavila a zničila zemědělcům kukuřici.

Synagoga na snímku z roku 1942.
Synagogu v Polné zachránili na poslední chvíli. Podívejte se, jak vypadala

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně doporučují na ochranu vzrostlých stromů vysazovat podél toků takzvaná nárazníková pásma. „Chráněnému živočichovi chutnají totiž více měkké dřeviny, jako jsou vrby. Ty mají oproti hospodářsky cennějším dubům a jasanům mnohem větší schopnost žravost bobra přežít," doporučil Ondřej Mikulka z Lesnické a dřevařské fakulty univerzity. Díky měkkým dřevinám se podle něj bobr také zdrží jen v úzkém pásu od vody.

Zatímco v zimě konzumují bobři dostupné dřeviny na březích vod, nejčastěji vrby, trnky či javory, zvykli si i na letní stravu z blízkých polí. „Nejvíce konzumují kvetoucí řepku, obiloviny v mléčné zralosti a na podzim pak kukuřici nebo řepu. Škody ale nejsou velké. Plocha pole, kterou bobří rodina zkonzumuje v jednom domovském okrsku, dosahuje v průměru čtyř set metrů, což je asi dvanáct set korun výnosní ztráty," spočítal Mikulka.

Bobří práce v údolí Stařečského potoka na Vysočině:

Vynalézaví bobři se podle něj naučili nabídku z polí efektivně využívat. „Například si staví hráze ze stvolů kukuřice a jejich spíže plní právě kukuřice či řepa,“ poukázal Ondřej Mikulka.

Zemědělci mohou tento nový návyk neúnavných hlodavců využít k ochraně dalších porostů a kritická místa s jejich výskytem osévat pásy kukuřice, které je zastaví.

Chráněný bobr je na našem území více než třicet let. Od té doby se dokázal rozšířit na velkou část povodí. Lesy podél vodních toků jsou bobrů plné, ti se proto stěhují blíže k městům a zemědělským oblastem. Vodohospodáři vídají jeho činnost v celém povodí Moravy.

V celé České republice žije kolem šesti tisíc bobrů, z toho asi třetina na jižní Moravě.