Je pro zaměstnance i klienty zařízení velkým přínosem. Od listopadu 2011 již „odpracovala" více než neuvěřitelných 700 dobrovolnických hodin! S paní Janou i klienty stacionáře jsme si společně povídali …

Paní Jano, mohla byste se úvodem alespoň stručně představit?
Bydlím v Sedletíně. Jsem vyučena dámskou krejčovou. Ráda pracuji na zahrádce a baví mě ruční práce.

Jak jste se dozvěděla o možnosti vykonávat dobrovolnickou činnost?
Doporučila mi to moje dlouholetá kamarádka, která je také dobrovolnicí. Prý nenajdu takovou činnost, která by mě mohla bavit a naplňovat víc. Tak jsem to zkusila a vyšlo to.

Jak často do zařízení docházíte?
V současnosti jsem i přes veškerou snahu bez práce. Doma na mě nic nečeká. Do stacionáře tak docházím téměř dennodenně.

Jak vypadá Váš „běžný" den dobrovolníka?
Žádný den není stejný jako ten předcházející. Sednu si s klienty, pomůžu jim s učením. Společně povídáme a smějeme se. Občas připravujeme výrobky na trhy – pletu, natírám apod. Snažím se být užitečná tam, kde je to potřeba. Když je to možné, účastním se různých jednorázových akcí a pak pomáhám třeba při přípravě nebo prodeji.

Co Vám dobrovolnická činnost přináší?
Spokojenost. A to nejen „na duchu", ale všimla jsem si, že i „na těle" mi to dělá dobře. Cítím se lépe, užitečná. Ráno se vzbudím a těším se na nový den. Přijdu na jiné myšlenky. Kromě toho jsem potkala spousty nových přátel. Mnoho nového se učím.

Co konkrétně jste se naučila?
Je to pro mě první zkušenost pracovat s lidmi s postižením. Také jsem se naučila plést z papíru, což jsem předtím určitě neuměla. Již této techniky využívám i doma a mám radost, když si můžu něco hezkého sama vyrobit.

Chcete ve Vaší činnosti dobrovolníka pokračovat i do budoucna?
Snažím se najít si práci. Ve stacionáři mě to ale moc baví, proto jsem se od listopadu rozhodla účastnit kurzu pro pracovníky v sociálních službách. Ovšem jsem si jistá, že ve volné chvíli se za nimi vždycky budu snažit zajít podívat. Přece neopustím „můj" stacionář! Dobrovolnická činnost už bude, ve větší či menší míře, vždy součástí mého života.

Chcete závěrem něco dodat?
Snad jenom to, že bych každému doporučila něco podobného si alespoň chvíli vyzkoušet. Určitě nebudete litovat. A děkuji zaměstnancům i ostatním kamarádům ve stacionáři, že jsou na mě tak hodní.

Ráda bych se zeptala také vás, ostatních klientů, chtěli byste něco říct o paní Janě?
Jana je šikovná, všem nám pomáhá. Je veselá i hodná, má nás moc ráda. Taky hodně šije a občas mně s něčím poradí třeba s pracovními listy. Jana je prostě super dobrovolnice, mám jí moc ráda. Pracuje se mi s Janou dobře. Pomáhá mi s počítáním. Hezky se směje. Janička je trpělivá, usměvavá. Je zlatíčko. Jo, je výborná Je to prostě naše Janička.

Michaela Miřátská