Jaromír Málek působil na univerzitě v Oxfordu, zasloužil se o digitalizaci známého Tutanchamonova archivu, největšího objevu v dějinách archeologie. „V Egyptě pracoval na vykopávkách a výzkumech v Núbii, Abúsíru, Sakkáře a Memfisu. Je autorem desítek odborných článků a knih, v češtině vyšly jeho publikace Tutanchamon: největší objev egyptologie a Kočka ve starém Egyptě,“ upřesnil Havlík.
Profesor Jaromír Málek se narodil 5. října 1943 v Přibyslavi, v Anglii působil od šedesátých let. Během své kariéry mimo jiné vedl tři roky Světovou egyptologickou společnost.
Egyptolog Jaromír Málek, rodák z Přibyslavi věděl, že když zůstane doma v Čechách, nebude moci nikdy dělat svoji práci tak, jak by chtěl. Psal se rok 1968, na obzoru byla sedmdesátá léta a nastupující normalizace. Rozhodl se pro první možnost. Patřil k celosvětově uznávaným odborníkům na staroegyptské hieroglyfy a jeho knihy se konečně mohly vydávat i v Čechách. Na svoje rodiště ale nezapomněl. Do Přibyslavi přivezl v roce 2007 unikátní výstavu fotografií Harryho Burtona z vykopávek v hrobce faraona Tutanchamona. Při té příležitosti věnoval deníku i čas na rozhovor.
Jaromír Málek egyptologii studoval na Univerzitě Karlově, kde v roce 1969 obhájil doktorát. Byl správcem archivu Griffith Institute na univerzitě v Oxfordu, kde též vyučoval. „Narodil se jako prvorozený syn Jaromíra a Růženy Málkových. Povinnou školní docházku absolvoval v Přibyslavi. Tehdejší jedenáctiletku navštěvoval ve Žďáře nad Sázavou v letech 1957 - 1960. Po maturitě byl přijat na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze obor egyptologie a prehistorie,“ upřesnil městský kronikář Havlík.
V roce 1963 a 1964 se Málek účastnil epigrafického a částečně archeologického průzkumu území pod budoucí Asuánskou přehradou. Doba, kterou strávil v Egyptě, mu dala praktickou znalost staroegyptských památek, kterou nelze získat žádným studiem a objevené poznatky se staly základem jeho diplomové práce. Titul doktor filozofie (PhDr.) získal Málek podle kronikáře Havlíka v roce 1969 rovněž na Univerzitě Karlově v Praze, kdy se na krátký čas vrátil do vlasti.
V roce 1970 byl již zpět v Oxfordu. Zprávy z domova nebyly vůbec růžové. Někteří jeho spolužáci museli z ústavu odejít. Ale ani na Oxfordu se situace pro něj nevyvíjela moc dobře. Nebylo zde žádné volné místo pro egyptologa. Ale opět zasáhla náhoda. Uvolnilo se totiž místo editora Topografické bibliografie staroegyptských hieroglyfických textů, na němž pracoval jako asistent od roku 1968. „Bylo mu nabídnuto, že mu tato funkce bude svěřena, pokud o ni požádá. Musel se rozhodnout, zda místo přijme, bude se věnovat oboru, kterému se chtěl vždy věnovat, ale tím si zavře dveře k návratu do Československa.“ konstatoval Havlík.
Láska k vědě zvítězily a jeho druhým domovem se tedy stala Anglie, kde si také našel manželku.
Od roku 1981 byl správcem archivu v Griffithově ústavu na Oxfordské univerzitě. V letech 1995 - 1997 se stal prezidentem Mezinárodní asociace egyptologů. Je autorem 170 publikací a 45 odborných článků. Kromě své mateřštiny ovládal angličtinu, francouzštinu, němčinu, ruštinu a egyptskou arabštinu.
