V Česku žije již více než dvacet let například početná skupina Vietnamců, Číňanů a Mongolů. Většina z nich má děti, některé, když přišly do Česka, někdy neuměly ani pozdravit. Přesto základní školu zvládly s dobrým prospěchem. Dnes mnoho z těchto dětí studuje na vysoké škole s výbornými výsledky. Jak je to možné? Zřejmě i jejich rodiče měli skutečný zájem, aby se jejich děti co nejdřív sžily s českým prostředím a něco pro to dělaly. Samy bez cizí podpory, aniž by je někdo vodil za ručičku. Neboť, jak ukazuje příklad ZŠ Wolkerova, kde se malí Číňané naučili česky sami, v rekordním čase – když se chce, tak to jde. Ale musí se chtít. Protože nikdo, kdo přijde do cizí země, nemůže automaticky čekat, že dostane veškerou podporu a maximální výhody na zlatém podnose za peníze státu. Zvlášť v Česku, ve státě, který nezvládne ani sám sebe.

Že pro výuku dětí z mnohdy exotických zemí chybějí v Česku potřebné materiály a učebnice, na to jsme přišli brzo. V tom případě bychom se ale měli ptát, jak je možné, že děti Vietnamců, Mongolů a Číňanů to zvládly i bez nich, a jak je možné, že ty materiály dodnes nejsou. Už delší dobu někteří učitelé základních škol poukazují na skutečnost, že mnohé neziskové organizace, které se živí multikulturní politikou a dostávají na ni dotace od státu, nabízejí školám za peníze poučující „multikulti" pásma někdy nevalné kvality, na téma, jak se chovat k cizincům. Ale žádnou z těchto organizací dosud nenapadlo prosadit, aby učitelé měli ve škole například slovníčky základních pojmů v cizí řeči či odborně sestavené brožury, jak s malými cizinci ve školních lavicích komunikovat. Kdo tedy zaspal?

Takže v tomto případě nelze vinit ze všeho jenom stát, ale také mnohé neziskové sociální inženýry, kteří volají po větším přílivu migrantů, nejlépe v milionech, neboť vědí, že jejich prostřednictvím pěkně pustí žilou státní kase a evropským fondům. Ale tím to končí. Takže pokud by se mělo něco změnit, aby děti migrantů měly ve škole lehčí život, měli by jít neziskoví sociální inženýři příkladem.

Místo hysterických výstupů v médiích a urážení českých občanů, které označují za rasisty, jen proto, že nad přílivem migrantů patřičně hlasitě nejásají, by se sociální inženýři z neziskovek měli hodně rychle pustit do tvorby patřičných materiálů ve spolupráci se státem či z vlastní iniciativy. Peněz od státu a dotací z EU na to budou mít dost. Případně by mnozí z nich mohli začít navštěvovat už teď imigrantská azylová zařízení a tamní děti, u nichž je šance, že zůstanou v Česku, učit češtině a dobrým způsobům. Mohli by tak činit v době volna a zadarmo, aby ukázali, jak to s tou láskou k bližnímu myslí doopravdy. Neboť poučovat s rukama v kapsách či být hrdinou za státní peníze, to není žádné umění.

stepanka.saadouni@denik.cz