Jedním z hlavních bodů zářijového plenárního zasedání je rozprava o aktuálním vývoji Brexitu. Jaký na něj máte názor?

Osobně bych byl rád, aby se situace kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie konečně vyjasnila a věděli jsme, jestli Britové skutečně odejdou, nebo ne. Stav, kdy žijeme ve vakuu a nevíme, jestli Brexit nastane, kdy se tak případně stane, jak bude vypadat je prostě špatně jak pro Evropskou unii, tak pro Velkou Británii.

Pokud Británie z Unie skutečně odejde, myslíte si, že ji budou následovat další státy?

Poté, kdy všichni vidíme, jak Velká Británie, která je kolébkou demokracie a moderní evropské civilizace, má problémy odejít z Evropské unie, tak si myslím, že další exity tak rychlé nebudou. Spíš si to teď hodně států rozmyslí.

Takže je podle vás reálné, že by nakonec neodešli?

Je to reálné. Sleduji dění v britském parlamentu, a zatím to vypadá tak, že rozhodnutí odejít budou minimálně prodlužovat.

Dalším tématem jsou požáry v amazonských lesích. Toto téma hýbe celým světem, ale nemohu se zbavit dojmu, že proti nim politici moc nedělají…

Nejsou to jen požáry v amazonských lesích, jsou to i požáry na Sibiři a v dalších oblastech. Toto téma je potřeba otevírat globálně a mít k němu celistvý přístup. Když řešíme klima, tak se nemůžeme zabývat pouze spalovacími motory, ale i na to navazujícími dalšími věcmi, které mohou výrazně ovlivnit životní prostředí i v České republice. Málokdo si uvědomuje, že na území dnešní Jižní Ameriky vznikají proudy, které ovlivňují počasí na území Evropy, potažmo České republiky. Všechno zkrátka souvisí se vším a je potřeba, aby se o to zajímali i Češi.

A jak to tedy můžete ovlivnit vy jako politici, potažmo evropský parlament?

S řadou států máme obchodní dohody a skrze ně můžeme stimulovat jednání, které by třeba zabraňovaly vyvlastňování států Jižní Ameriky.

Mohou pomoci i samotní Evropané? A jde to i jinak, než třeba finančními sbírkami?

Můžeme jít sami příkladem a vrátit lesy tam, kde byly vymýceny. Při výstavbě nových domů by mohla být podmínka, že na zahradě musí být alespoň pár stromů… Právě tímto můžeme dát dobrý příklad ostatním státům a ukázat, že není cesta odlesnit amazonský prales

S těmi lesy to ale nebude tak jednoduché. Už jen kvůli aktuální kůrovcové kalamitě.

Současná kůrovcová kalamita by nás měla vést k zamyšlení, jak změnit způsob hospodaření. Je to takový varovný prst. Mělo by se hlavně změnit hospodaření. Vysazovat monolitický typ stromů se ukazálo jako cesta do pekel. Je potřeba se vrátit k hospodaření tak, jak hospodařili naši pradědové a prababičky. Smíšený les, který je na Vysočině původní, by se měl vrátit. Měli bychom obnovit i mokřady a potoky, protože jinak bude krajina vyschlá a budeme mít problém i s vodou.

Je to jen vaše vize, nebo už k tomu dochází?

Dochází. Řada lidí už začíná přemýšlet jinak. Například malí zemědělci začínají lesy osazovat dřevinami jako dub, buk, které potřebují delší čas, aby vyrostly. Uvědomují si, že rýžovat pouze na dřevu není ten správný způsob.

Který bod programu tohoto zasedání je klíčový pro vás? A proč?

Na této plenárce bylo strašně důležité probrat situaci v Hongkongu, protože se tam porušují základní lidská práva a čínský režim podle mě postupuje absolutně neadekvátně situaci a snaží se potlačit demokratické skupiny obyvatelstva. Důležitý byl samozřejmě i zmíněný Brexit a v nepolední řadě ostatní témata týkající se lidských práv. Ta jsou vždy důležitá.

V evropském parlamentu jste už druhé volební období. Můžete zhodnotit to předchozí?

První volební období bylo neuvěřitelně náročné a opravdu jsem se nezastavil. O tom svědčí i statistiky, podle kterých jsem byl šestý nejaktivnější. I když jsem si opravdu mákl, tak mě ta práce neskutečně bavila. Jsem rád, že se spoustu věcí podařilo. Prosadili jsme řadu věcí v oblasti zemědělské politiky - klademe důraz na způsob hospodaření, nikoliv jen na výměru plochy. V oblasti bezpečnosti jsem systematicky navyšoval peníze na bezpečnostní politiku. Podařilo se i spoustu věcí, které mě hřejí, ale běžný člověk je ani nezaznamenal. Třeba pomoc českým občanům v zahraničí a dostat je z tamních vězení.

Změnila se v tomto volebním období vaše funkce?

Zatímco v prvním volebním období jsem žádnou funkci neměl, tak teď už jsem se stačil stát místopředsedou nejvlivnějšího výboru v evropském parlamentu, a to výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Dále jsem koordinátor vlastní frakce ve výboru pro rozpočtovou kontrolu a jsem i vedoucí delegace za KDU-ČSL, takže se účastním jednání politických špiček z celé evropské lidové strany.

Novou roli zastává i eurokomisařka Věra Jourová, která se stala místopředsedkyní Evropské komise pro kontrolu dodržování hodnot Evropské unie a transparentnosti. Jde to podle vás dohromady s aktivitami premiéra Andreje Babiše?

Myslím si, že moc ne a je to taková kontradikce. Neumím si představit, že paní komisařka, která byla nominována vládou České republiky, které šéfuje Andrej Babiš, najednou půjde a bude našemu preiérovi vytýkat jeho střety zájmu a další problémy, které v rámci evropské i české politiky má. A už vůbec si nedokážu představit, že to bude právě paní komisařka, kdo bude muset zastavit financování jeho podniků kvůli střetu zájmů.

Takže to byla od Andreje Babiše účelová nominace?

Z části ano. I když si paní komisařky moc vážím, tak si myslím, že to bude mít hodně těžké. Portfolio, které má, není vůbec silné. Kdybych měl jmenovat nějaká silná portfolia, která by pomohla České republice, tak by to byla energetika, zemědělství nebo třeba životní prostředí, ale ona nic z toho nemá. Má funkci, která je víceméně jen reprezentativní, a to může vyvolávat otázku, jestli je zbytná, či nikoliv.

Vraťme se ještě k evropským volbám, ke kterým letos přišlo téměř 28 procent Čechů. Začali se tedy konečně zajímat i o evropskou politiku?

Jediná Evropská unie ukázala, že je schopná vyšetřovat podvody na krácení evropských financí. Zatímco OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům, pozn. red.) uzavřel řadu případů jako podvod, česká policie, potažmo státní zastupitelství není schopno tyto podvody stíhat a dále prošetřovat. To byl podle mě důležitý signál pro řadu lidí, aby si uvědomili důležitost Evropské unie a přišli k volbám.

Přesto si myslím, že jistý odpor Čechů k Evropské unii svým způsobem stále trvá. Důkazem toho je i úspěch recesistického hnutí ANO, vytrollíme europarlament. I když se do parlamentu nakonec nedostali, tak je přeci jen volilo přes 37 tisíc lidí…

Češi jsou proslulí svým sarkasmem. Málokterý národ má svého Švejka a je schopno s ním budovat svůj styl kultury ve světě. Toto hnutí přesně poukazálo na některé nesmysly, které jsou spojeny s Evropskou unií. Nedivím se tedy, že mělo takový úspěch. Pro nás ostatní politiky je jejich úspěch impulzem, abychom opravdu přemýšleli o jejich výtkách, protože řada z nich byla oprávněná.

Kdyby se do europarlamentu skutečně dostali, jak by si tady podle vás vedli?

Myslím si, že by dál pokračovali ve své recesi. Měli jsme tady řadu různých obskurních poslanců a hnutí a většinou skončili do dvou let, protože je to nebavilo. Ačkoliv se to třeba mnohým nezdá, tak je to tady o práci, tvrdém vyjednávání a spoustě času.

Jak jste spokojený s aktuálním složením europarlamentu?

Pokaždé beru věci tak, jak jsou. Taková je prostě realita. Vždy je důležité, aby člověk bral složení europarlamentu s pokorou, protože tak rozhodli voliči.

Je podle vás výhoda, nebo nevýhoda posílení vlivu zelených?

V tuto chvíli rozhodně výhoda, protože přinášejí řadu témat, na které by nikdo jiný důraz nedal. Nicméně u zelených je potřeba rozlišovat dvě věci – jedna z nich je ideologie a druhá fyzika a fyzikální zákony, které často jejich ideologii dostávají z oblaků zpět na zem. Samozřejmě by se mi líbilo, aby všechno bylo ekologické, ale to rozhodně neuděláte ze dne na den. Jejich hlas je důležitý, ale měli by být občas více realističtější.

Jak byste sám sebe popsal jako politika?

Tvrdý a nekompromisní vyjednávač, který miluje svoji práci a chce něčeho dosáhnout. Chci, aby se věci měnily. Nechci tady být jen proto, abych pobíral plat nebo abych se nudil. Právě tvrdost, urputnost, systematičnost a dlouhodobá snaha jít za svým cílem je to, co mě vystihuje.

Jste čestný?

Jsem. Nesnáším podrazy a intrikování a snažím se ve svých věcech řídit morálně-etickými zásadami. V tomhle jsem možná víc takový obyčejný, možná až vesnický, protože nejen, že nemám podrazy rád, ale ani je neumím.

Souvisí to i s vaší vírou?

Určitě. Jsem nějak vychovaný a špatně by se mi koukalo do očí mé rodině a mým přátelům, kdybych něco jiného říkal a něco jiného pak tady říkal.

Byla politika vaším cílem už od mládí?

Kdo mě zná, tak ví, že jsem odmalička říkal, že jednou budu prezidentem České republiky. (smích)

Takže vás jednou uvidíme na kandidátce?

Stoprocentně, ale je jdu na to systematicky krok po kroku. Před více než deseti lety jsem si řekl, že budu europoslanec, a udělal jsem maximum proto, abych se jím skutečně stal. Splnilo se mi to, takže teď je čas, abych se posunul zase někam dál. Chtěl bych posunout jak naši stranu, tak lidi v ní a budeme se snažit, abychom i v České republice něco výrazně změnili.

Mimo jiné máte vystudovanou i žurnalistiku a mediální studia. Chtěl jste mít nějaká zadní vrátka, nebo toto studium berete spíše jako doplněk pro vaši politickou kariéru?

Když jsem pracoval pro Český rozhlas a další česká média, tak jsem měl vždy komplex z toho, že jsem to nevystudoval. Paradoxně ale když vystudujete žurnalistiku, tak zjistíte, že většina vystudovaných žurnalistů ji nikdy nedělala. Navíc lidé, kteří ji učí, většinou neví, co je to praktická žurnalistika. Z tohoto důvodu to pro mě bylo obrovské zklamání. Až studium mediální komunikace v Římě pro mě bylo neskutečně inspirativní, nakoplo mě k politické kariéře a dodnes z něj čerpám.

Jak se vám daří skloubit rodinný život s prací europoslance? Přeci jen to znamená většinu času na cestách…

Hodně těžko a rodina musí být hodně trpělivá k tomu, co dělám. Není to jednoduché. Od pondělí do čtvrtka jsem většinou pryč a o víkendu pak často jezdím po akcích. Rodina se přizpůsobuje, ale jsem si vědom, že s ní trávím méně času, než bych měl.

Nechybí dětem tatínek?

Občas je beru s sebou, ale mnohdy už se bojím, že je to může nudit. Všude je v pozornosti pan Zdechovský, ale i ony by chtěly mít tatínka chvíli jen pro sebe, pomazlit se a být se mnou jako s rodičem a nikoliv jako s europoslancem.

Kde se vidíte za deset let? Ve zmíněném prezidentském křesle?

Za deset let se vidím víc v české než evropské politice. Byla by škoda, abych nezúročil zkušenosti z europarlamentu na domácí půdě. Všechno je otevřené, takže i ten post prezidenta je možný. (úsměv)