Unikátní možnost nahlédnout do tajemného podzemí měli obyvatelé Havlíčkova Brodu po celou sobotu v rámci Dnů evropského dědictví. Kdo to zmeškal, má šanci zase až za rok. Havlíčkobrodské podzemí pod náměstím tvoří dlouhá úzká chodba, kde projde jen jeden člověk. Někde je strop tak nízko, že návštěvník musí udělat podřep. Chodba se klikatí a větví do menších chodeb. Většina z nich je zazděná nebo zasypaná. Je tady příjemně teplo, ale vlhko. „Ty chodbičky jsou sklepy pod jednotlivými domy. Říkalo se jim lochy. Obyvatelé do nich ukládali zeleninu a brambory na zimu,“ vysvětluje průvodkyně a teď už víme, co znamená poslat někoho do lochu.
Vstup do podzemí je pod havlíčkobrodskou lékárnou na náměstí. Byl to právě lékárník Vít Vodrážka, který přišel před čtyřmi lety s nápadem zpřístupnit aspoň jednou za rok podzemí návštěvníkům. „Nejdřív jsme ale museli chodby uklidit. Dělali jsme to dva dny,“ vzpomíná lékárník. Havlíčkobrodské podzemí má několik částí a dvě patra. Část je pod lékárnou, další kousek od radnice a poslední v Horní ulici. „Právě v Horní ulici se začala komunikace v šedesátých letech propadat kvůli podzemním chodbám. Tak je tenkrát museli zpevnit betonem,“ říká lékárník.
Část naší skupiny tvoří hlavně dříve narození. Vzpomínají na pověsti, které se k brodskému podzemí vážou. „Z jednoho domu se dalo prý dojít chodbou až do Perknova a další chodba měla vést až na Lipnici,“ vzpomíná jedna z návštěvnic. V domě poblíž náměstí bydlela a část chodeb měla přímo pod domem. „Hezká pohádka,“ usmívá se průvodkyně. Ale je pravda, že podzemí bylo dlouho veřejně přístupné, kluci z Brodu tady pořádali soutěže odvahy, v chodbách žily toulavé kočky. „Většinu chodeb pak nechalo město zasypat,“ vzpomíná už nahoře na světle Dana Benešová, která se rozhodla vydat na prohlídku i s vnuky. Během dopoledne a odpoledne přišly do brodského podzemí víc než dvě stovky návštěvníků. Zaplatili dobrovolné vstupné, které organizátoři výpravy do podzemí, spolek Epigram, použijí na další opravy brodského kostela svaté Kateřiny.
Havlíčkobrodské podzemí je tím vzácnější, protože, na rozdíl od podzemních chodeb ve Znojmě, Jihlavě, Světlé nad Sázavou, se otvírá jen jednou do roka. „Vstup vede přes naši lékárnu. V době kdy je lékárna v provozu, nemůžeme pouštět do našich prostor cizí lidi,“ vysvětluje Vodrážka.
