Motorky miloval odmalička a Harleye byly odjakživa jeho srdcovou záležitostí. „Mám je spjaté s filmem Bezstarostná jízda. Už tam mě zaujaly, ale bylo to ještě za socialismu a u nás byly nedostatkovým zbožím. Fyzicky jsem se k nim dostal až v roce 2003 v Anglii, kde jsem dva roky pracoval,“ začíná vyprávět čtyřiačtyřicetiletý Jiří Pavelka.

Právě tam se rozhodl, že se těmto strojům bude věnovat i doma v Česku, a založil si proto firmu Oliver Cycles. Vzhledem k jménu Jiřího Pavelky se ale tento název může zdát poněkud zarážející. Na otázku, proč podnik nepojmenoval raději George Cycles, má ale jasnou odpověď. „Oliver byla přezdívka mého táty, který už nežije. Je to taková vzpomínka na něj,“ vysvětluje muž, který na motorce jezdí už od devíti let.

Od vlastní, úzce specializované firmy ho ale přátelé zprvu odrazovali. „Říkali, že je nesmysl zaměřit se pouze na Harleye, že jich je u nás málo. Já si ale řekl, že to přeci jen zkusím, a nakonec se ukázalo, že jsem udělal dobře. V současné době mám zakázek opravdu spoustu a na servis teď objednávám až na přelom června a července,“ svěřuje se Pavelka.

Patří mezi špičku

Dnes patří ke špičce ve svém oboru a přijíždí k němu zákazníci nejen z Vysočiny. Jedním z nich je třeba Matěj Kotyz z Krkonoš. „Před pár lety jsem si koupil Harleye, shodou okolností z Vysočiny, a po čase jsem zjistil, že byl v minulosti bouraný a je potřeba na něm opravit několik věcí. Z osobních důvodů jsem ho ale nechtěl prodávat, tak mi předchozí majitel doporučil právě Jirku,“ vzpomíná.

„V listopadu jsem mu motorku dovezl do Přibyslavi a za necelého půl roku si ji s láskou odvážel téměř jako novou. Jirka je velký srdcař, pro kterého žádný problém není neřešitelný. Vždy mi pomohl, mohu se na něj kdykoliv obrátit a vím, že když budu mít nějaké trable, budu to řešit jedině s ním,“ má jasno motorkář z Krkonoš.

Chválou nešetří ani Martin Vaverka z Pelhřimova. „K Jurovi jezdím od roku 2016, co jsem si koupil Harleye. Dělá mi na něm veškerý servis a jsem s ním naprosto spokojený. Svou práci dělá opravdu velmi dobře,“ přidává svou zkušenost další ze zákazníků.

Zvládne servis i výrobu

Firem, které se zabývají komplexní péčí o Harleye, je v České republice necelá dvacítka. Jiřímu Pavelkovi navíc nedělá problém ani sestrojit vlastní motocykl. Na kontě jich má už devět. „Zabere to ale strašně moc času a nejde fungovat jenom na tom, takže se k tomu věnuji i zmíněným opravám, diagnostikám a dalším věcem spojených s údržbou strojů,“ přibližuje přibyslavský rodák.

Vyučený automechanik ale není. „Studoval jsem elektrotechniku a elektromechaniku a pak jsem si dodělával ještě několik různých nástaveb a učil se za pochodu. Ačkoliv se to možná nezdá, v dnešní době, kdy motocykly pracují s elektronickými systémy, se to výborně hodí. Nechci se někoho dotknout, ale spousta mechaniků umí jen strojařinu, ale s elektrikou má problém. V tom mám výhodu,“ vyzdvihuje Pavelka.

Sedm set hodin práce

Sestavit motorku na míru zabere přibližně sedm set hodin. „Zhruba deset let zpátky jsem ale dělal stroj, který byl kompletně dělaný, nic tam nebylo sériově vyráběné. Ten mi trval přes tisíc hodin,“ vzpomíná muž, který dříve na motorce najel i pětadvacet tisíc kilometrů ročně.

Při výrobě respektuje přání zákazníka, ale dbá i praktičnost stroje. „Lidé většinou přijdou s nějakou fotkou a postupně se dobíráme k nějakému rozumnému řešení. Snažím se, aby moje motocykly především jezdily a příliš nevybočovaly. Když se mi představa zákazníka nelíbí, tak to nedělám. Myslím si, že pokud bych s tím nesouznil, nikdy bych nemohl vytvořit stoprocentní věc,“ zdůrazňuje.

Sériová motorka začíná zhruba na 250 tisících korun, ta „domácí“ na 450. Zákazníky ale podle slov Jiřího Pavelky mnohdy zviklá česká legislativa. „Není to otázka peněz, s tím lidé problém nemají, ale odrazuje je ten schvalovací proces, aby se strojem vůbec mohli vyjet na silnice. Je to strašně zdlouhavé a nákladné,“ stýská si milovník jedné stopy.

Nejpozději do roka v novém

Doteď vše zvládá ještě s jedním kolegou v dílně ve svém domě, jak ale přiznává, je pro něj už malá. Nejpozději do roka by se tak chtěl přestěhovat do větších prostor. „Koupil jsem v Přibyslavi jednu starší budovu a postupně ji předělávám. Ideálně na podzim bych chtěl mít hotovo, už vidím pomyslné světlo na konci tunelu. Nejzazší termín mám příští jaro,“ nastiňuje Pavelka.

Navíc by podnik měl i přidanou hodnotu. „V Londýně jsem nějakou dobu pracoval v dílně s obchůdkem a úplně mě to uchvátilo. Už tehdy jsem věděl, že to jednou chci i tady u nás. Připravuji proto pro zákazníky takový malý bar ve stylovém prostředí,“ prozrazuje vášnivý motorkář své plány.

Tím ale stále nekončí. „Mám ještě jeden takový malý sen, ale zatím nechci nic prozrazovat. Nicméně budu velice potěšen a rád, když to místo získá svoji atmosféru, kde si lidé budou moci dát třeba dobré pivo nebo kvalitní kávu,“ uzavírá.