„Pobývám tam na chatě, neroste zhola nic. Je mi to záhadou. Hluboké krásné lesy, nedevastované kůrovcem, teplo, vlhko. A nic. Ovšem o třicet kilometrů dál u Dlouhé Vsi za Havlíčkovým Brodem jeden můj kolega nasbíral dva koše hub. Hřiby a další pěkné kousky. Situace je proměnlivá, neplatí, že by houby rostly všude, protože lije jak z konve. I mapy nálezů ukazují spíš střední a slabý růst,“ poznamenal.

Jak říká Jan Svoboda z Rokytnice nad Rokytnou, kdo chce dnes na Třebíčsku najít, přichází z lesa zamazaný a otrhaný, protože lezl po čtyřech. „A ví, že pravé čili bílé hřiby si musí zasloužit,“ sdělil v nadsázce.

Svoboda patří ke členům Mykologického klubu Jihlava. Pěkné houby nachází v nízkých, hustých, jehličnatých porostech. „Houby zatím na Třebíčsku moc nerostly, jak je na to veřejnost zvyklá z let minulých. Ale dva propršené dny z počátku týdne a následné teplo bezesporu pomůžou. Kdo má svá místa, na večeři vždy něco přinese,“ poznamenal.

Rostou hřiby smrkové a hřiby hnědé, občas hřiby žlutomasé čili babky, místy kováře a samozřejmě různé druhy křemenáčů a kozáků. Pomáhají jim popadané větve, pod nimiž mají ideální podmínky k růstu, neboť se tam drží vlhkost.

Plzák španělský. Ilustrační snímek
Letošní léto přeje slimákům. Používání soli škodí půdě, varují odborníci

V listnatých lesích bylo podle Svobodových slov kupodivu dosud poměrně sucho, byť se to mnohým nemusí zdát. Vlna hub listnatých lesů ze začátku léta proto odezněla. „Tyto porosty jsou řidší a když přijde větřík a teplo, vláha se vyfouká. Přitom je potřebná právě v horních vrstvách terénu. Že třeba na Opatovsku dosud nebyly houby, souvisí jednak s kůrovcem, lesy hodně řídnou. Ale i se suchem. Nasčítalo se to,“ řekl.

Kdo chce v současnosti na Vysočině opravdu najít, měl by se podle Svobody vypravit do okolí vrchu Javořice. V nadmořské výšce nad sedm set metrů jsou hřiby, kozáci a křemenáči. „Na muchomůrky růžovky si musí troufnout jen ti, kteří je bezpečně rozeznají od muchomůrek tygrovaných, protože oba druhy mohou růst třeba v borovém lese vesele vedle sebe,“ upozornil.

Hřib zmizel s lesem

Kuřátka Svoboda v okolí Javořice našel pouze přischlá. „Na ty je výborná Česká Kanada těsně za hranicemi kraje, kolem Slavonic mají dobré podmínky. Dřív těmto houbám vadily kyselé deště, jakmile se situace zlepšila, začaly opět růst. Co ale zmizelo z přírody Vysočiny, je ryzec syrovinka. Toho jsem tu zatím ještě nepotkal,“ dodal s tím, že další druh, se kterým se rozloučil, je vzácný hřib dřevožijný. Loni ho našel u Javořice. Letos v lokalitě není ani ani les. Kvůli kůrovcové kalamitě.

Do Žďárských vrchů před pár dny zavítal místopředseda Mykologického klubu Jihlava Lubomír Hašek. „Delší dobu tam houby nerostly, minulý týden však pěkně začaly. Velké lupenité i hřibovité. Loni touhle dobou ovšem rostly lépe. Bylo sice větší sucho, ale teplo. Letos je zatím spíš chladněji, proto ve Žďárských vrších, jež mají svou vyšší nadmořskou výšku, začaly růst až teď,“ řekl.

Jeho slova potvrdila Kateřina Dostálová z Krnova. Je u Kadova na čtrnáctidenní dovolené. Jezdí sem pravidelně a domů si vozí houby už nasušené.

„Minulý týden jsem našla plný košík hřibů smrkových a hnědých. A taky nějaké růžovky. Musím ale podotknout, že lesům teď kraluje hřib žlučník, lidově hořčák. Těch je všude plno. Někteří houbaři si je pletou s jinými hřiby a plní si jimi košíky. Doma se pak hodně diví,“ dodala.

Ilustrační foto.
Energetičtí šmejdi mají nové triky. Víc to zkouší přes telefon a internet