Řeknu jen jednu větu. Vládní reforma, karenční doba a první tři dny nemoci bez peněz. Co vy na to?

To už tady jednou bylo. Zavedla ji vláda ODS. První tři dny nemoci bez nemocenské. Karenční doba fungovala od roku 2009 až do roku 2019, kdy byla zrušena za výrazné podpory odborů, které ji označily za nespravedlnost. Teď to téma znovu oprášili a vrací se jako bumerang. Myslím, že to není dobrý nápad. Pokud vím, ani tehdy to nějaké zvláštní výsledky nepřineslo. Jediný efekt byl, že lidé chodili často do práce nemocní. V době chřipkových epidemií kolem sebe masově šířili infekce. Ničili si zdraví a myslím, že ani jejich pracovní výkon v době nemoci nebyl efektivní. Jsem proti zavedení karenční doby. A to především proto, že je jednoznačné, a to potvrzují i lékaři, že pokud se nemocný člověk v prvních dnech nemoci u chřipek a jiných viróz takzvaně vyleží, obvykle se dříve uzdraví.

Možná si někdo řekne, že o nic nejde, že tři dny bez nemocenské zas není takový zásah do rozpočtu.

Tři dny bez nemocenské se určitě dají zvládnout a neublíží to lidem, ale jen takovým, kteří mají v zásobě dostatečné vysoké finanční rezervy. Jenže těch lidí u nás poměrně rychle ubývá, a to dokonce i mezi střední třídou, která začíná mít pěkně hluboko do kapsy.

Nejepínem u Chotěboře se prohnala bouře, která měla možná sílu tornáda. Fotografie dokumentují spoušť, kterou vichr v místě zanechal.
Nejepín u Chotěboře mohlo zpustošit tornádo. Spoušť zkoumají lovci bouřek

Zaměstnavatelé to možná uvítají.

Dost pochybuji o tom, že zaměstnavatelé nad takovým krokem jásají. Jak jsem řekl už jednou v době, kdy je člověk nemocný a potýká se s horečkou nebo má jiné zdravotní problémy, je to znát na jeho pracovním výkonu. Uvedu konkrétní příklad, moje žena pracovala v jednom obchodním řetězci, a to v době, kdy se první tři dny nemoci nehradily. V době chřipek přišla z práce domů každý den mrzutá a stěžovala si, že její kolegyně chodily do práce s horečkou. Nechtěly přijít o peníze. Šířily infekci, bylo jim špatně, rychle nakazily chřipkou zbytek pracovního kolektivu a viry se úspěšně šířily i mezi zákazníky.

Příznivci zavedení karenční doby tomu opatření říkají bič na simulanty. Existují prý jedinci, kteří se hodí marod, protože si tři dny léčí kocovinu a zaměstnavateli hlásí, že mají virózu…

Tady musím poznamenat, že skalní simulanty, lidi, kteří se cíleně práci vyhýbají, nebo krátkodobou nemocí opravdu léčí kocovinu, jak bylo někde zmíněno, neodradí ani tři dny bez nemocenské. Vždycky si nějakou cestu najdou. Já neznám nikoho mezi svými sousedy, přáteli a známými, kdo by si liboval v návštěvách lékařských ordinací a neustálých neschopenkách. Naopak jejich snahou je chodit do práce za každou cenu, protože musejí splácet hypotéky, půjčky, udržet domácnost, postarat se o děti. Opatření je namířené hlavně proti lidem v soukromém sektoru a řadovým zaměstnancům. Státní zaměstnanci na tyto chvíle mají krásnou výhodu, sick day, kterou si běžný zaměstnanec nebo živnostník nemůže dovolit.

Golčův Jeníkov trápí skupina agresorů.
VIDEO: Golčův Jeníkov trápí skupina rváčů: výtržníci napadli pěstmi mladíka

Ani já neznám nikoho, kdo by s oblibou vysedával v čekárnách u doktorů a nechával si psát neschopenky. Zato řadu lidí, co nemoci přechází a v době chřipek cestou do práce poprská virem celý autobus. Jenže příznivci karenční doby se ohánějí statistikami zdravotních pojišťoven. V Česku prý moc často marodíme. 

Já neznám tabulky zdravotních pojišťoven, otázka je i co vlastně znamená slovo moc často. Obávám se ale, že ignorování nemocí si u nás jednou vybere svoji daň. A to není z mojí hlavy. To potvrdí každý praktický lékař jaký negativní vliv má neustálé přecházení chřipek a angín například na srdce. Na třech dnech bez nemocenské systém možná ušetří. Jenže v budoucnu se to vrátí výrazně zvýšenými náklady na léčbu lidí, kteří si způsobili zdravotní problémy ignorováním nemocí. Možná to nebude zítra, ale přijde to za pět až deset let. Těžké nemoci, invalidita, předčasná smrt. Už teď si všímám, jak se u nás věk dožití pomalu zkracuje i když denně slyšíme opak. V Chotěboři čtu smuteční oznámení a s obavami sleduji, jak tam přibývá lidí, kteří zemřeli ve věku kolem šedesátky. To není normální. Něco špatného se už děje.

Karel Dvořák. Foto: se souhlasem Karla DvořákaKarel DvořákZdroj: Foto: se souhlasem Karla Dvořáka

Podle Ministerstva financí samotné znovuzavedení karenční doby bez ohledu na počet dní jejího trvání by nemělo přímý pozitivní vliv na státní rozpočet. Důvodem je, že do čtrnáctého dne nemoci vyplácí náhradu mzdy zaměstnanci zaměstnavatel a pozitivní dopad znovuzavedení karenční doby by tak pocítili právě zaměstnavatelé v podobě nižších výdajů.

To je zřejmě omyl. Můj kamarád je ředitel největší strojírenské firmy v regionu. Byl rád, když nařízení o karenční době skončilo. Stěžoval si, že mu zaměstnanci chodí nemocní do práce. Že jejich pracovní výkony klesly a co hůř, že mu přibylo pracovních úrazů. Lidé když jsou nemocní, ztrácejí pozornost a pak není problém si ublížit. Takže to co se ušetří na nemocenské, se vrátí ve vyšší výrobě zmetků a nepříjemném řešení pracovních úrazů. Ještě horší to může být tam, kde nemocný člověk svou nepozorností a momentální indispozicí ohrožuje jiné.

Umělá inteligence je součástí postupně digitalizace nemocničních procesů, projekt v praxi ukazují stránky digitalni-nemocnice.com.
Umělá inteligence jako pomocník v nemocnici. V Brodě za lékaře přepisuje zprávy

Takže podle vašeho názoru znovuzavedením karenční doby nic nezískáme?

Nejdřív je třeba ze strany státu zajistit odbornou a hlavně seriózní analýzu dopadů zrušení karenční doby a fungování systému nemocenského pojištění. Ta musí vycházet z faktických dat a nesmí být ovlivněna ideologií nebo nepodloženými domněnkami. Myslím si ale, že neušetříme vůbec nic. Tři dny bez nemocenské státní kasu nezachrání, jestli stát nezačne důsledně hospodařit. Jinak hrozí, že pokud k nějakým úsporám krátkodobě dojde, tak se zase obratem ruky někde rozplynou. Stát se snaží brát, kde to jde, ale ne na těch správných místech.

Jak to myslíte konkrétně?

Stát se snaží vydřít co nejvíc peněz z kapes lidí, co se nemohou nebo neumějí bránit. Spotřební daň, emisní povolenky, to začíná mít vliv i na finanční situaci střední třídy, která na tom byla dosud poměrně dobře. Jenže to už neplatí. O živnostnících už nemluvím. Jsou bití ze všech stran. Ovšem střední třída, která byla vždycky pilíř státu, rychle chudne. A to je špatně. Znám případy, kdy lidé museli prodat domek, ve kterém žili a byli tam spokojení. Už ale nedokázali utáhnout náklady na provoz. Odstěhovali se do paneláku do dva plus jedna, jsou nešťastní. Tři dny bez nemocenské nás opravdu z ekonomických problémů nevytrhnou.