„V okamžiku, kdy schválíme objízdnou trasu přes Krucemburk, tak nám tady denně nejezdí tři tisíce aut, ale pět tisíc. Máme pak v obci rozježděné kanály a přeme se s Ředitelstvím silnic a dálnic, čí vlastně jsou a kdo by měl zaplatit jejich opravu. Nechceme, aby nám opravovali kanalizaci jako takovou, ale poklopy, které jsou na splaškové kanalizaci. Nyní se starají jen o kanalizační vpustě,“ sdělil starosta městyse Otto Kohout.

To má však jeden háček. „My vždy opravujeme jen kanalizační vpustě, které náleží k silnici. Poklopy patří ke kanalizaci, o kterou se stará vlastník. V tomto případě obec. Tudíž by měl hradit i náklady,“ vysvětlila Marie Tesařová, ředitelka jihlavské regionální správy ŘSD.

„Před několika lety kanály spravoval kraj, pak se to předalo ŘSD. Dnes od toho ale dává každý ruce pryč a měli bychom si je opravit sami. Oprava jednoho kanálu nás vyjde na dvacet tisíc korun a když jich máme opravit dvacet, tak to není zrovna malá částka. Obci tak vznikají ohromné náklady,“ posteskl si Kohout. „Určitě to s ŘSD chceme ještě řešit,“ dodal.

Podle některých by však nemusel být na vině jen větší provoz. „Podle mě kanály neponičila objížďka, ale to, že se na nich zbytečně šetřilo. Jsou nekvalitně udělané a byla jen otázka času, kdy nápor aut nevydrží,“ řekl Deníku jeden z místních, který si nepřál být jmenovaný.

„Kanalizační poklopy musí odolat daleko většímu provozu. To s objízdnou trasou nijak nesouvisí. Je však pravda, že málokdy se podaří, aby seděly na první dobrou. To jsme řešili i v místech, kde kanalizace patří nám. Nakonec jsme ale vše technicky vyřešili tak, aby problémy odešly,“ přiznala Tesařová.

Starosta uvažuje i o preventivních krocích. „Říkali jsme si, že před povolením objízdné trasy si dáme do smlouvy nějaké podmínky. Například finanční kompenzaci za rozbité kanalizační poklopy, které jinak musíme hradit z našich peněz,“ prozradil Kohout.

Řešením by mohla být i takzvaná pasportizace silnice. „To znamená, že před zavedením objízdné trasy musí zhotovitel celou trasu projet a vše nafotit. A to samé i po jejím skončení. U rozdílů se pak musí s obcí domluvit na případných opravách. Většinou se na ně vyčleňuje i nějaká částka plánování v rozpočtu,“ poradil náměstek Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Libor Joukl.

Podobnou situací se ŘSD zabývá jen v Krucemburku. „Pokud se někde nějaký problém vyskytl, tak jsme si to vždy vyjasnili. V současné době tak nikde jinde takovýto spor neřešíme,“ uzavřela Tesařová.