Jejich knihu Německý Brod na starých pohlednicích vydalo žďárské nakladatelství Průžová Jitka – TVÁŘE a ve výtvarné úpravě typografa Václava Judy z Polničky vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod. „Málokdy si uvědomíme, kdy dopisnice vznikaly. Bylo to 1. října 1869, kdy poprvé došlo v Rakousku-Uhersku k zavedení korespondenčního lístku do poštovního styku," píše v úvodním slově poslankyně Parlamentu ČR Jana Fischerová, v letech 2006-2010 starostka Havlíčkova Brodu. Zaznamenává, že právě před sto lety, v roce 1912, výroba pohlednic dosáhla svého vrcholu.
Obliba pohlednic v Německém Brodě byla značná. Kniha připomíná především obchodníka se smíšeným zbožím z Dolní ulice, Františka Zdeborského nebo trafikanta Františka Novotného. Oba byli knihkupci a papírníci, Dvořák navíc fotografem. „Své živnosti zřídili již v poslední čtvrtině 19. století na náměstí a fungovali i v éře první republiky. Potomci Otakara Švejdy dokonce v živnosti pokračují dodnes," uvádí publikace, která na čelném místě tiskne vůbec nejstarší dosud známý pohled na město v 17. století. Kdo tento obrázek kolem roku 1910 vydal, se zjistit nepodařilo. Impozantní je dvojitá pohlednice Německý Brod – Náměstí s pohledem na tři strany horní části rynku. Širokoformátová fotografie z roku 1906 z dílny Františka Zdeborského by v moderním tiskovém zpracování byla prodejná i dnes. Nevidíme jediný automobil, zato několik žebřiňáků, které shodou okolností parkují před knihkupectvím již jmenovaného vydavatele pohlednic Otakary Švejdy. V domě je dnes lahůdkářství.
Ze staveb, které již v Havlíčkově Brodě nejsou, zaujme staré brodské nádraží. Jeho novorenezanční budova byla architektonicky cennější, než je její současná železobetonová náhrada. Když Jarek Nohavica zpívá, že „z Těšína jedou vlaky na všechny strany", může to platit také o Brodu. Jak dokládají legendy k nádražním pohlednicím, železniční stanice se rozrůstala, když město koleje od roku 1870 spojovaly s Kolínem, o rok později s Jihlavou a Pardubicemi, od roku 1894 s Humpolcem a od roku 1898 s Městem Žďárem. Na pohlednici se ocitla rovněž nádražní restaurace, nikoli jen vnější podoba, ale také její interiér. Autoři knihy tvrdí, že jde o velmi zajímavý záběr a není důvod tomu nevěřit. Stejně unikátní je pohlednice s vyobrazením českobratrské evangelické modlitebny. Vytištěna byla navzdory tomu, že tento kostel postaven nebyl.
Hráli na mandolíny, jezdili na kolech
Kniha kromě pohlednic známých tváří centra města, jeho kostelů, mostů, viaduktů, náměstí, ulic a uliček, zákoutí a periferií v menší míře přináší i podoby lidí. Originální je fotopohlednice s dvaadvaceti řezníky a dalšími zaměstnanci jatek. Text upozorňuje na mohutnou postavu správce jatek Štence. Ještě zvláštnější je pohlednice s vyobrazením čtrnácti hráčů na mandoliny. Jsou to členové odboru(!) Klubu velocipedistů.
Informace pod snímkem podotýká, že Klub cyklistů měl v Německém Brodě velkou podporu i celozemskou prestiž, nikoli náhodou se ve městě v roce 1911 konal český Všecyklistický sjezd. Kniha Německý Brod na starých pohlednicích potěší každého patriota, který chce vědět, jakou tvář město jeho srdce mělo v čase největšího rozkvětu korespondenčního fenoménu, který po vynálezu fotografie textovou dopisnici proměnil v obrazovou pohlednici.
Ivo Havlík