Získaly prestižní značku Regionální potravina Kraje Vysočina 2012 a jejich pěstitelé zaznamenali zvýšený zájem ze strany producentů, obchodníků a spotřebitelů. Potvrdil to Bohdan Jůda ze společnosti Vesa Česká Bělá.

„Poptávka po sadbě této polorané konzumní odrůdy se zvyšuje. Spotřebitelé oceňují především konzistenci hlíz rohlíčkovitého tvaru, které jsou i po uvaření nadále pevné, lojovité a výborně se hodí pro přípravu oblíbených bramborových salátů," řekl  Jůda.

Bramboráři z České Bělé letos osázeli Keřkovskými rohlíčky dvanáct hektarů. „Počáteční růst byl pěkný, nárůst hlíz  je ale malinko za naším očekáváním," připustil  Jůda. Ten dodal, že finální počet hlíz pod trsem bývá v porovnání s jinými odrůdami vyšší. „Keřkovské rohlíčky jsou také odolné proti strupovistosti a mechanickému poškození," řekl Jůda.

Značku Regionální potravina Kraje Vysočina 2012 si podle Jůdy stoprocentně zaslouží. „ Jde o místní a zcela raritní odrůdu brambor," konstatoval Jůda a připomněl, že vyšlechtěna byla v roce 1940 v keřkovské šlechtitelské stanici.  Do soutěže ji přihlásily Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě a Vesa Česká Bělá.

Odborná komise soutěže Regionální potravina 2012 doporučila k ocenění osm výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Kraje Vysočina. Byly mezi nimi i Keřkovské rohlíčky.

„O značku regionální potraviny se letos ucházelo celkem 43 výrobků od 18 výrobců," uvedl koordinátor soutěže Karel Coufal.
Ten dodal, že výrobky hodnotila sedmičlenná odborná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Krajského úřadu Kraje Vysočina, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Agrární a Potravinářské komory.

Značka Regionální potravina Kraje Vysočina 2012 ale není jediným oceněním, které odrůda Keřkovské rohlíčky získala. V roce 1995 si  z vyhlášeného agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích odvezla ocenění Zlatý klas.

„Není bez zajímavosti, že se tak stalo krátce po opětovném přihlášení této odrůdy do státních zkoušek. V roce 1986 se totiž Keřkovské rohlíčky přestaly, a to po více než čtyřiceti letech, pěstovat a odrůda se udržela jen díky genetické bance havlíčkobrodského Výzkumného ústavu bramborářského,"   informoval Jůda.  Důvody ústupu Keřkovských rohlíčků ze „slávy" byly podle jeho slov i politické. „Byl vyvíjen jistý tlak na šlechtitele, aby na trh uváděly nové odrůdy brambor," vysvětlil Jůda.

Rakušané klamou spotřebitele

Znovu nastartovanou poptávku po tradičních Keřkovských rohlíčcích se snaží v současné době zneužít i někteří producenti brambor z Rakouska. „Ti totiž na trh uvádí méně kvalitní odrůdu brambor, která je Keřkovským rohlíčkům dost podobná. Ovšem dužnina těchto daleko drobnějších brambor je podstatně světlejší," upozornil Jůda a otevřeně v této souvislosti hovořil o klamání spotřebitele.