Pořád tehdy spal, rodiče ho ani nemohli vzbudit. Nakonec skončil v nemocnici. „Dělali mi různá vyšetření, vzali krev i vzorek z míchy. Pak už byla diagnóza jasná. Klíšťová encefalitida,“ pokračuje Jiří Holeček.

Klíšťová encefalitida

* Očkování proti klíšťové encefalitidě lze absolvovat i v období aktivity klíšťat.
* Druhou dávku je možné aplikovat už dva týdny po první. Za čtrnáct dní je člověk dostatečně chráněný.
* Třetí dávka musí být aplikovaná po šesti až dvanácti měsících.
* Přeočkování, už jen jednou dávkou, je v závislosti na věku po dalších třech nebo pěti letech.

Následoval měsíc léčení. Část potíží přetrvávala ještě celý rok. „Reagoval jsem bolestivě na světlo a na hlasité zvuky. Měl jsem časté úporné bolesti hlavy. Ještě po celý další rok jsem se na televizi nevydržel dívat déle než deset minut,“ vyjmenovává Jiří Holeček.

Klíšťová encefalitida, stejně jako lymeská borelióza, jsou postrachem všech, kteří si přinesli z procházky v přírodě domů nezvaného hosta v podobě přisátého klíštěte. Závažná onemocnění, která drobný roztoč přenáší na člověka, jsou velmi nebezpečná. V obou případech mohou mít nakažení doživotní zdravotní následky a v případě klíšťové encefalitidy může onemocnění končit i smrtí.

V kraji Vysočina zaznamenali v průběhu srpna hygienici sedmnáct nových případů klíšťové encefalitidy. Oproti červenci to byl nárůst o šestatřicet procent. A sezona klíšťat ještě stále pokračuje, přestože už nejsou tolik aktivní, jako v teplejších dnech.

Nejlepší obranou proti klíšťové encefalitidě je očkování. To ale v kraji Vysočina využívá jen osmadvacet procent obyvatel. Celorepublikový průměr je přitom třiatřicet procent. „V současné době se mnozí stále soustředí na covid, ale je nutné si uvědomit, že ostatní nemoci nevymizely a jsou nadále s námi. Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. A právě klíšťová encefalitida je nemocí, jejíž výskyt covid nijak neovlivnil. Naopak. Počty případů této nemoci se u nás v posledních letech zvyšují,“ varuje Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Lidé se proti klíšťatům ale snaží bránit i jinak. Ke slovu se často dostávají babské rady a osvědčené recepty. Oblíbené jsou přírodní preparáty, které si může každý připravit sám doma. „Už asi čtyři roky používám biorepelent. Stačí se jím nastříkat pokaždé, když se člověk vydá do přírody. Kdysi jsem od někoho dostala návod. Podle mého funguje,“ říká Jitka Dostálová z Velkomeziříčska.

Hlavní složkou biorepelentu je rozmarýn. „Ten asi klíšťatům moc nevoní. Kromě rozmarýnu, který je možné běžně koupit v obchodech, je už na výrobu biorepelentu zapotřebí jen obyčejná voda a bílý vinný ocet.

„Povařím rozmarýn s vodou a nechám ho v ní louhovat až do vychladnutí. Pak to scedím a přidám jednu polévkovou lžíci vinného octa. Směs nakonec přeliji do láhve s rozprašovačem,“ přibližuje výrobu spreje proti klíšťatům bez použití chemie žena z Velkomezičíčska s tím, že jedna dávka vydrží rodině na celou sezonu.

„Jenom se to musí uchovávat v ledničce,“ dodává.