Sběratelství poskytuje podle jeho slov člověku nejen širší poučení, nýbrž i rozptýlení a osvěžení po práci a učí ho také systematice v práci i úsudku. Zároveň sběratelská činnost poskytuje sběrateli asi tytéž prožitky, které lidé čerpají z jiných kulturních fondů. Sběratelství je tedy především ušlechtilou zábavou, která má ve společnosti své opodstatnění. Také v Havlíčkově Brodě a okolí je mnoho sběratelů, kteří se sběratelstvím zabývají individuálně a jejich sběratelské obory jsou velmi rozmanité.

Sbírají mince, medaile, papírové peníze, známky, starožitnosti, staré pohledy, modely, autogramy, odznaky, hračky, ubrousky, obaly a další, často i raritní věci. Aby jednotliví sběratelé mohli lépe rozšiřovat svou zájmovou činnost, byl v roce 1985 založen Klub sběratelů při SKP. Klub pořádá pravidelná celostátní setkání sběratelů, která se konají osm krát do roka. Tato setkání jsou vysoce hodnocena návštěvníky z celé republiky a patří pro svoji úroveň i návštěvnost mezi nejlepší v České republice. Těmito setkáními se značně popularizuje nejen město Havlíčkův Brod, ale i celý region, protože setkání se zúčastňují nejen sběratelé z ČR, ale také ze zahraničí.

Vzpomenete si, jak klub v Havlíčkově Brodě vlastně začínal?
Náš klub byl založen v roce 1985, kdy jsem ještě spolu se dvěma kolegy – vojáky z povolání, kteří měli rovněž zájem o numismatiku, pocítili potřebu klubové činnosti. V té době ale numismatická společnost v Jihlavě nepřijímala nové členy. Protože klubová činnost je pro sběratele důležitá, obrátil jsem se na ředitele SKP pana Stejskala se žádostí o založení všeobecného Klubu sběratelů, protože sběratelské obory se vzájemně prolínají. Pan ředitel Stejskal moji žádost podpořil a vlastně díky jeho pochopení a podpoře, jsme mohli 15. dubna 1985 oficiálně založit Klub sběratelů při SKP. Ustavující schůzka se konala v salonku Rozvoj, kde byl ustaven výbor ve složení: předseda Otevřel, místopředseda Karel Procházka a člen výboru pan Tomandl. Za podpory SKP a nadšení výboru, který se později obměnil z důvodu služebního přemístění pana Procházky a Tomandla do jiných posádek, došlo postupně k doplnění o nové členy výboru. Stali se jimi pánové Staněk, Duba a Podrázský. Vlastní činnost klubu lze rozdělit do tří etap. V letech 1985 až 1990 došlo tedy k založení a postupnému rozvoji činnosti podpořeného masivním rozšířením členské základny. Druhou etapu představují roky 1990 – 2000 a snaha o udržení další činnosti, došlo také ke snížení členské základny. Třetí etapa trvá od roku 2000 dodnes.

Kolik členů klub měl a kdo se nejvíce zasloužil o jeho chod?
V prvních letech činnosti s pomocí účinné propagace, a to nejen v tisku, a později i v regionální televizi se nám podařilo brzy navýšit členskou základnu až na 165 členů. Zároveň s rozšířením členské základny se nám dařilo uskutečňovat bohatou činnost klubu. Z klubových schůzek jsme přešli na konání celostátních sběratelských burz, které s úspěchem pořádáme dodnes. Zde bych chtěl vyzvednout nejen organizační práci výboru – domluvu termínů, zajištění tisku a výlepu plakátů, ale především obětavost při zabezpečení těchto akcí. Nápomocni výboru v té době byli především pánové Satrapa, Vincenc, dr. Málek a Rudolf Jiří, kteří dojížděli, ale i pánové Štáfl, Domkář, Vaňkát. Bohužel již nejsou mezi námi. Dále to byli pánové Palán, Hájek, Hušek a další. V tomto období jsme uskutečnili mnoho akcí, a to tuzemské zájezdy, spojené s návštěvou kulturních památek, dále zahraniční, a to do Vídně, Salzburku a Drážďan. V naší činnosti nechyběly přednášky, byla založena klubová knihovna a vývěsní skříňka v Dolní ulici. Uspořádali jsme také výstavu o sběratelství na Staré radnici. Všechny tyto akce se setkaly s mimořádným ohlasem účastníků.

Jak se klub vypořádal s nelehkými léty po revoluci?
Po roce 1990 se zmenšovala členská základna a tím ustávala i bohatá klubová činnost. V devadesátých letech, vlivem celospolečenských změn, začal Kulturní dům rušit zájmovou činnost z finančních a jiných důvodů. Po dlouholeté snaze o zachování našeho klubu, a tím i zachování jistot, jsme byli nuceni se osamostatnit a požádat o registraci na ministerstvu vnitra jako občanské sdružení. To bylo jediné možné řešení, jak zachovat činnost klubu v nových komerčních podmínkách. Se založením našeho sdružení v roce 2000 nám výrazně pomohl pan notář Vondrák.

Došlo k personální obměně klubu?
Ne. Po ustavující schůzi výbor sdružení pracuje nadále ve složení: předseda Otevřel, místopředseda a pokladník K. Staněk a člen výboru Jarda Podrázský. Naše další činnost pokračuje v mezích možností a velikostí členské základny. V posledních letech naše činnost spočívá na klubových schůzkách a stále úspěšných celostátních sběratelských setkáních, na kterých jsme i existenčně závislí. Proto ještě jednou děkuji všem těm, kteří se aktivně podílejí na činnosti našeho klubu. Jsou to především mimo výboru pánové Berky, Adamec, Duba, Fučík, Loss, Palán, paní Staňková a její syn a další, bez jejichž pomoci bychom některé naše akce nemohli uskutečňovat. Zároveň srdečně děkuji všem našim členům bez rozdílu pohlaví, věku a profesí za dodržování a vytváření přátelských vztahů, které v klubu vždy panovaly, a přeji si, aby byly zachovány i nadále. A to trvale.