Od svých dvou pramenišť, prvním v přírodní rezervaci Dářko, přibližně kilometr od Radostína, druhém v močálovitém území mezi rybníky Malé a Velké Dářko, v přírodní rezervaci Radostínská rašeliniště, kde rovněž pramení Sázava, kopíruje jižní hřbet Železných hor, teče tratí dlouhou 89,7 kilometru a v Záboří nad Labem ústí do Labe. Jméno řeky pochází od lužních doubrav.

Horní část povodí řeky nyní představuje krásná kniha Podoubraví nejen na starých pohlednicích, kterou pro žďárské nakladatelství Jitka Průžová – Tváře perfektně vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod.

Autorský kolektiv tvoří Stanislav Pavlíček a Milan Stránský z Chotěboře, Milan Šustr ze Žďáru nad Sázavou a Jaroslav Líbal z Přibyslavi. Za pátého, na obálce neuvedeného autora, bychom měli považovat grafika Václava Judu z Poličky. Jeho typografická práce je cizelérská.

Úvodní slovo napsali starosta Chotěboře Tomáš Škaryd a starosta Libice nad Doubravou a předseda Svazku obcí Podoubraví Václav Venhauer.

Svazek má letos za sebou 15 let pospolitosti dvou měst – Chotěboře a Ždírce nad Doubravou, pěti městysů – Havlíčkova Borová, Krucemburk, Libice nad Doubravou, Uhelná Příbram a Vilémov, a dvaceti dalších obcí. Kromě jmenovaných sedmi lidských sídel kniha prostřednictvím zažloutlých pohlednic představuje ještě neuvěřitelných 54(!) vesnic, místních částí a osad: Staré Ransko, Nové Ransko, Slavětín, Oudoleň, Železné Horky, Peršíkov, Jitkov, Sobíňov, Sopoty, Nová Ves, Hlína, Kohoutov, Benátky, Stružinec, Horní Studenec, Nový Studenec, Podmoklany, Brabišov, Slavíkov, Bílek, Bezděkov, Štěpánov, Kroměšín, Rochňovec, Lány, Suchá, Chloumek, Nová Ves u Chotěboře, Čachotín, Jilem, Nejepín, Sedletín, Vepříkov, Miřátky, Petrovice, Maleč, Dolní Lhotka, Hranice, Předboř, Rušinov, Modletín, Víska, Jeřišno, Podhořice, Heřmaň, Borek, Ostružno, Kraborovice, Úhrov, Klášter, Spytice, Jakubovice, Heřmanice, Běstvina.

Od pramene po přehradu Pařížov

Jádro knihy tvoří staré pohlednice. Většina z nich má nejvyšší sběratelskou i historickou hodnotu, některé jsou raritami, vše by rád ve vlastních albech měl každý filokartista, jak zní odborné pojmenování tohoto koníčka. Pohlednice doplňují současné fotografie od Milana Šustra.

Vedle pohlednic jsou vytištěny čtivé slovní legendy. Napsány jsou důvěrným, vypravěčským jazykem a průvodcovským stylem (například „tady už jsme na nádraží ve Ždírci nad Doubravou", nebo „na této pohlednici se dostáváme do městyse Libice nad Doubravou") a obsahují zajímavé historické informace.

Knihu lze považovat za zvláštní druh obrazového i kronikářského dějepisectví okolí řeky Doubravy, putuje se od jejího pramene až ke 40. říčnímu kilometru, kde tok přehradila vodní nádrž Pařížov.

Zobrazena a popsána je tedy téměř polovina modré stužky Doubravy, jejího lidského a stavebního osídlení. Podobně motivovaných publikací již citované nakladatelství vydalo víc. Zdá se však, že tento díl pohlednicového seriálu překonal všechno dřívější.

Ivo Havlík