„Dříve knihovna intenzivně fond cizojazyčné literatury nebudovala, nákup byl spíše namátkový, nové přírůstky získávala především z darů a podobně.

Zastoupena byla nejvíce němčina a ruština. O knihy nebyl příliš velký zájem," říká ředitelka knihovny Veronika Peslerová.

Od roku 2002 do doby, kdy je knihovna krajskou, byl a je fond cizojazyčné literatury doplňován cíleně a systematicky jak v oddělení pro děti, tak v půjčovně pro dospělé čtenáře. V toto chvíli má knihovna téměř 3 tisíce cizojazyčných knih. Největší zájem je o knihy v angličtině. Zastoupeny jsou podle ředitelky Peslerové i další jazyky, němčina, francouzština a ruština. „Zájem je především o beletrii, detektivky, dobrodružné příběhy, romantické příběhy.  Máme i několik knih v neobvyklých jazycích, jako finština, švédština, najdou se i jednotlivé výtisky v mongolštině, japonštině, arabštině, korejštině nebo somálštině," upřesnila Peslerová s tím, že knihovna tyto knihy získala většinou darem.

Od rozdělení republiky se cizím jazykem stala také slovenština. „Knih ve slovenštině nemáme mnoho, asi stovku. Cíleně je nedoplňujeme. Slovenské čtenáře máme, ale knih ve svém mateřském jazyce se nedožadují, čtou s přehledem v češtině, knihy ve slovenštině máme proto ve skladech," vysvětlila ředitelka.

„Mně čtení ve slovenštině nikdy nevadilo. První kniha, kterou jsem četla slovensky, byla Angelika. V některých výrazech jsem trochu tápala, ale dnešní mnohem mladší čtenáři by asi nerozuměli vůbec," prozradila s úsměvem jedna z návštěvnic knihovny Věra Svobodová.
Krajská knihovna systematicky ale doplňujeme fond slovenské literatury, která vychází v českém jazyce od autorů, kteří jsou mezi českými čtenáři známí a oblíbení.