Lidé si totiž stěžovali, že strážníci nemají nic jiného na práci, než jen dávat autům botičky.

„Nově dáváme mechanické zábrany jen těm řidičům, kteří opakovaně porušují dopravní předpisy, tedy parkují tam, kde nemají. V ostatních případech strážníci vystaví písemné upozornění, které řidičům ukládá dostavit se do deseti dnů k nám na služebnu na projednání. V opačném případě předáváme přestupek dopravnímu úřadu," uvedl ředitel jihlavské městské policie Jan Frenc. Dodal, že lidé to vítají a strážníci rozdají pouze okolo dvou botiček za týden.

Podobnou zkušenost mají i strážníci městské policie na Havlíčkobrodsku. Většina z nich již od začátku svého působení ve městech používá formu písemného upozornění namísto botiček.

„Tuto metodu používáme již více než dvacet let a botičky dáváme jen v krajních případech, kdy je to opravdu nezbytné. Strážníci tak většinou u špatně zaparkovaných aut vystaví pouze písemné upozornění. To řidiči ukládá, aby se dostavil k nám na služebnu," řekl ředitel havlíčkobrodské městské policie Jan Pavlík. Podotkl, že nejvíce prohřešků s parkováním je v centru města a přilehlých ulicích. „Hlídky rozdají maximálně pět botiček za týden," konstatoval Pavlík.

Zkušenost s botičkou má i Tomáš Šiška z Havlíčkobrodska, který u svého auta našel nejen upozornění, ale také mechanickou zábranu. „Opakovaně jsem stál v zakázané zóně, kde se nesmí parkovat. Příště to už neudělám a budu si to pamatovat," řekl.

V drtivé většině dávají upozornění řidičům i strážníci ve Světlé nad Sázavou. Podle jejich velitele Zdeňka Nováka se mechanické zábrany používají jen výjimečně. „Mnohem více k nám chodí lidé, kteří na svém autě našli výzvu, aby se dostavili na policii k projednání přestupku," vysvětlil Novák.

„Botičky jsou již dávno za zenitem, a pokud to okolnosti dovolí, dáváme jen lístek s upozorněním," uvedl Jiří Novotný, vedoucí městských policistů v Chotěboři. Ten pokračoval, že se většinu přestupků snaží vyřešit rovnou na místě. „Botička má především výchovný efekt," uzavřel.