„Bohužel podobný nešvar se objevuje i v kontejneru na plasty. V kontejneru byly vyhozeny přepravky a plastová zahradní židle s ulomenou nohou,“ upozornil starosta Zdeněk Dvořák v obecním zpravodajství obyvatele Bezděkova na Chotěbořsku. A dodal, že pokud budou místní vyhazovat do kontejneru takto neskladné plasty, tak se nemohou divit, že kontejnery jsou neustále plné. V plastovém kontejneru byl dokonce vyhozen textil. Taková věc má ale mnohem vážnější následky pro každou obec. Čím častěji je třeba kontejnery vyvážet, tím víc obec za odpady platí.

Stejné problémy řeší i starostka Blanka Zvolánková v Oudoleni. „V poslední době nás zaráží hromadění odpadků u kontejnerů a popelnic v naší obci. V horní části Oudoleně ležely pytle s peřinami, u kulturního domu se neustále objevují pytle s různým odpadem, dokonce u prodejny se v kontejneru na papír objevilo železo. Myslíte to opravdu vážně?,“ postěžovala si starostka v pravidelném obecním zpravodajství. Oudoleň dvakrát do roka zajišťuje kontejner na velkoobjemový odpad, hasiči sváží železo a nebezpečný odpad mohou místní dvakrát do roka odevzdat. Kromě toho elektroodpad vybírají taktéž hasiči, menší kontejner na železo je u montované haly. „Popelnice se vyvážejí občanům pravidelně, tak proč nám válející se odpadky všeho druhu i velikosti znečišťují prostředí naší obce,“ diví se starostka.

Ždírec nad Doubravou patří k městům, která pravidelně sbírají ceny za třídění odpadu, ale i tady se najdou černé ovce. „Svozová firma AVE Žďár nad Sázavou nás upozornila na případy přetěžování nádob určených na odkládání bioodpadů. Toto přetěžování bývá spojené s jarním úklidem, kdy v popelnicích končí i kamení a hlína,“ konstatoval starosta Bohumír Nikl a podotkl, že když svozová firma zjistí že v kontejnerech je něco, co tam nepatří, nemusí nádoby vyvážet.

Odhodit do kontejnerů na odpad co tam nepatří, bude v Brodě brzy problém a neobejde se to bez následků. Podle informací z brodské radnice podpořil Kraj Vysočina v Havlíčkově Brodě nejen nákup kompostérů pro zahrádkáře, ale i nákup fotopasti, která bude umisťována u vybraných separačních kontejnerových stání jako prevence proti odkládání odpadů na místa, kam nepatří, třeba na zem mezi kontejnery. Díky tomu bude možné řešit problém, který stojí městskou pokladnu v Brodě stovky tisíc korun.

„Občané přinášejí často neuvěřitelné věci, které nepatří do kontejnerů a dokonce ani na sběrný dvůr. Například ústřední topení, umyvadlo, koberec, židli, či haldu prken. Zdražuje to celý městský systém nakládání s odpady. Za takto zbytečně utracené peníze pak město nemůže uskutečnit něco užitečnějšího. Pro porovnání – v roce 2008 stál úklid nepořádku (vlastně černých skládek, které jsou většinou u separačních stání) asi padesát tisíc, v roce 2018 již jeden a půl milionu,“ konstatoval Beno Trávníček z odboru životního prostředí města Havlíčkův Brod.

To, že se některé kontejnery na tříděný odpad, hlavně v blízkosti silnic nebo autobusových zastávek, stávají černou skládkou všeho možného, vede některé starosty k domněnce, že nepořádek nedělají ani tak místní. V obci Krátká Ves proto v minulosti nechali přestěhovat jinam kontejenry na odpad, které byly moc blízko silnice. Podle domácích tam často zastavovala cizí auta a řidiči házeli do kontejneru všechno možné. V některých obcích se zase starostové domlouvají s lidmi, kteří poblíž stanovišť bydlí, aby si občas všímali jestli někdo do kontejnrů hází něco, co tam nepatří a dali pak obecnímu úřadu vědět. I starostka Dlouhé Vsi na Havlíčkobrodsku Ludmila Němcová v minulosti poukázala na skutečnost, že někteří chalupáři odmítají obcím platit za popelnice s tím, že si dopad vozí domů, ale kousek za vsí ho odhodí do škarpy nebo do nejbližšího cizího kontejneru.

„Koukám a co nevidím, přijelo auto nacpané k prasknutí odpadky. Řidič vystoupil, všechno postupně naházel kolem kontejnerů, co máme u domu, a odjel,“ posteskla si Jana Hlaváčová z Havlíčkova Brodu. Podle jejích slov auto určitě nemělo brodskou značku. „Naštvalo mě to, kdyby to byl jeden pytel, tak neřeknu, ale tohle je vysloveně drzost,“ rozčiluje se paní Jana. 

Podle právníka Luďka Kováře ale prokázat někomu, že systematicky využívá cizí kontejner, je problematické a zřejmě by to vyžadovalo schopnosti detektiva. Prvním krokem by muselo být chycení pachatele při činu, druhým snad ještě obtížnějším pak je prokázat dotyčnému, že odpad mu skutečně patří. Pokud se to podaří, hrozí majiteli odpadu pokuta 10 tisíc korun.