Farář Pavel Seidl uvažuje také o možnosti pozvat do kostela navíc i restaurátora. Veškeré pohřby, mše a svatby, včetně církevních slavností, se po dobu uzavření kostela v Krucemburku přesouvají do kostela sv. Ondřeje ve Vojnově Městci. Mše se budou konat i ve farní kapli v Krucemburku, ve všední den a v neděli.

Kostel sv. Mikuláše v Krucemburku má bohatou historickou minulost. Sakristie a spodní část věže, pocházející ze 13. století., jsou postaveny v románském slohu. V 15. století bylo vybudováno kněžiště a loď kostela ve slohu gotickém. Roku 1697 byla chrámová loď přestavěna v barokním stylu. V interiéru kostela se nachází například gotická kamenná křtitelnice.

Krucemburský sv. Mikuláše se v různých místopisných příručkách řadí mezi svatyně, u nichž se mělo za to, že sakristie s apsidou představuje původně samostatně stojící kostelík vysokého stáří z doby christianizace země.K prvnímu známému inventáři kostela, který byl sepsán 31. prosince 1807, byl připojen stručný historický úvod s důležitými stavebními daty. V úvodu bylo zapsáno, že doba výstavby kostela sice známa není, ale kostel patří mezi starobylé české svatyně.

V roce 1873 sepsal dějiny kostela dlouholetý farář v Krucemburku František Kotrbelec Kolem kostela se rozkládal hřbitov, který je poprvé zmíněn v matrice z roku 1664. Za faráře Josefa Vrby (farářem 1769 – 1775, 1777 – 1780) byl v roce 1772 nadvakrát rozšířen „před a za kostnici“. Kostnice byla v minulosti stržena a na hřbitově je od roku 1873 jen márnice. Ohradní zeď byla v roce 1829 znovu vystavěna na náklady patrona Františka z Dietrichštejna.

Největšími dobrodinci kostela byli zaměstnanci železáren v Ransku pod vedením horního rady Ignáce Wurma. Věnovali kostelu osm svícnů, mešní konvici, lampu před hlavní oltář, zpovědnici a mešní roucha. Posledními zaznamenanými dary od neuvedených dárců byly v roce 1873 obrazy na postranní oltáře po 160 zl.atých a obraz za 50 zl. „von Ganger aus Wien“. Křížovou cestu pořídil farář Václav Pešina.

V roce 1932 pražská firma Architekt Jaroslav Major provedla novou výmalbu kostela. Akademický malíř Jiří Jelínek namaloval nad boční vstup do lodi a na protější stěnu obrazy sv. Vojtěch a sv. Prokopa a na triumfální oblouk výjev klanění čtyř andělů oltářní svátosti. V letech 1938 – 1940 byla vyměněna okna a v neznámém rozsahu obnovena omítka. Od roku 1943 se jednalo o výměně varhan. Nové varhany od Jana Tučka z Kutné Hory byly instalovány v prosinci 1947.