Po páteční výhni, která sálala z městských ulic, v kostelech návštěvníky přivítal osvěžující chládek. Velkému zájmu se tradičně těšila brodská dominanta, Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Lidé využili i možnost vystoupat na mohutnou gotickou věž, která v sobě skrývá český unikát, nejstarší používaný zvon v Čechách Vilém. Ten byl vyroben někdy kolem roku 1300 a váží skoro dvě tuny.

Když návštěvníci stoupali vzhůru po 108 krkolomných schodech, jen stěží si dovedli představit, že ve věži ještě poměrně nedávno žili lidé. Kostelní věž byla až do 70. let 20. století obývána rodinou hlásného. Ten měl na starosti dohled nad požáry ve městě a staral se o zvony. „Obývali světničku v posledním patře kostelní věže. Dokonce tu měli i králíky a slepice. Nákupy, dříví a další rozměrnější věci sem dopravovali lanem a pomocí rumpálu,“ prozradila překvapeným lidem průvodkyně.

Protože do věže nedávno uhodil blesk, nefunguje tu elektřina. Lidé tak tematicky stoupali z šera vzhůru ke světlu. Na ochozu věže, kam návštěvníci vstupovali jen opatrně, s tísnivým pocitem z úctyhodné výšky, si prý děti hlásného často hrály a bavily se tím, že dolů házely drobné věci. Pak prosili kolemjdoucí, aby jim je sesbírali a mohly si je vytáhnout zpátky nahoru.

„Pan hlásný nám jednou zachránil dům. Viděl, jak nám hoří střecha a zavolal hned hasiče,“ vzpomínala s úsměvem jedna z návštěvnic. Raritou kostela je také staročeský ciferník dělený na 24 hodin, který byl​ na kostelní věž přenesený z Dolní brány, zbourané v 19. století.
V kostele lidé mohli zapálit svíčku za své blízké, společně se pomodlit za město, navštívit varhanní kůr, vychutnat si v nádherných prostorách inspirující hudbu v podání žáků a učitelů ZUŠ J.V. Stamice nebo se vydat s průvodem světla na brodské náměstí.

Společným rysem prohlídek je v letošním roce symbol světla. Je symbolem naděje a právě ta představuje něco, co sdílíme všichni, bez rozdílu vyznání víry. Smyslem této akce je pozvat lidi k nám, aby nás poznali. Když se lidé navzájem poznají, důvěřují si. Nemusí sdílet víru, ale je tam vzájemná důvěra. A ta je obzvlášť v dnešní době velmi důležitá,“ míní Petr Trefil z Římskokatolické farnosti Havlíčkův Brod.

Prostou, ale zásadní podstatu víry, kterou je útěcha, prezentovala nejmladší církevní stavba v Havlíčkově Brodě, Husův sbor. Sídlí v architektonicky ojedinělé funkcionalistické stavbě z 20. let 20. století. Lidé si tu v pátek mohli prohlédnout třeba výstavu obrázků vězenkyň ze Světlé nad Sázavou. Jejich motivem byla matka a dítě, což je pro ženy odtržené od svých dětí velmi aktuální téma.

„Myslím, že i tato činnost může ženám přinést určitou útěchu. Obzvlášť, když se nemohou zabývat žádnou prací,“ uvedla farářka Kamila Magdalena Lukasová. Ta ve své farnosti lidem představila i vlastní bylinkovou čajovnu ve věži nebo ukázky z chystané knihy básní, modliteb, pohádek a obrázků.

Náboženství jako inspiraci představil kostel svatého Vojtěcha. Návštěvníky tu přivítala nevšední výstava digitálních dekoláží Zdeňka Marii Hrocha. Jeho působivá digitální grafika zajímavě doplnila umění fresek ze 17 století, které zdobí zdi kostela. „To spojení staré renesanční stavby a moderního umění mně úplně vyrazilo dech. Myslím, že podobné výstavy by v kostelech měly mít své stálé místo. Víra, která inspirovala stavitele, je inspirací i pro umění,“ uvedla jedna z nadšených návštěvnic Michaela z Havlíčkova Brodu.

Lidé si nenechali ujít příležitost nahlédnout i do kostela svaté Kateřiny. Tady umění patřilo zejména dětem. O výstavu se postarali žáci výtvarného oboru Soukromé základní umělecké školy Havlíčkův Brod a malí umělci z místních školek. Kdo má rád historii, přišel si poslechnout prezentaci archeologického průzkumu, který v kostele odhalil náhrobní kámen Jana Nepomuka Wraždy z roku 1764, nebo přednášku Jitky Bastlové o slavném rodu Stamiců.