Na kraji města zastřelil Gottschling dělníka V. Jandu stojícího pod vlajícím rudým praporem. Stejný osud stihl i F. Hrádka v budově radnice, u něhož gestapáci nalezli pistoli. Další obětí nacistů se stal duchovní Československé církve Vojtěch Schück, který se v Horní ulici snažil esesácké hlídce vysvětlit, že je konec války a další vraždění je zbytečné.

Otřesným svědectvím nacistické krutosti jsou hromadné hroby českých vlastenců v Hurtově háji u Věže a také v Rozkošské (Lázničkově) stráni v Brodě. 6. května 1945 bylo v Hurtově háji zavražděno sedm rukojmí. Vlastníma rukama si museli vyhrabat jámy, v nichž byli posléze ubiti. Lékařská zpráva konstatovala, že obličeje a prsty mužů byly rozdrceny (patrně pažbami) a těla prostřílena projektily. Dva hroby se sedmi zavražděnými lidmi objevil J. Bárta z Věže. Dva ze zavražděných – Vilém Czech a Josef Synovec, oba úředníci firmy Pleas, byli zatčeni 5. května 1945 při nacistické razii v Brodě.

Československou vlajku jim vyrvali z rukou

Ostatní byli do Brodu přivezeni z Chotěboře. Byl mezi nimi i nadporučík Karel Pohanka, který převzal 5. května 1945 velení v muničním skladu v Bílku u Chotěboře po předchozí úspěšné akci partyzánské brigády Mistr Jan Hus. Ráno 6. května 1945 byl sklad napaden jednotkou SS z Brodu. Nadporučík Pohanka dal české posádce rozkaz k ústupu do lesa. Sám, provázen poručíkem Antonínem Mazancem a rotmistrem Janem Bartoněm, šel vyjednávat. Příslušníci SS jim vyrvali z rukou československou vlajku, ztýrali je a odvezli do Brodu. Uvěznili je ve sklepě gymnázia a odpoledne téhož dne zavraždili. V Bílku byl zajat i sedmnáctiletý Otakar Novotný a osmnáctiletý Miroslav Halík. I jejich těla byla nalezena v Hurtově háji.

Osm dalších lidí bylo ubito těsně před útěkem Němců z Brodu 8. května 1945 v Lázničkově stráni nedaleko psychiatrické léčebny. Dva hromadné hroby ubitých a zohavených lidí byly v tomto hrobě objeveny v noci z 12. na 13. května 1945. Mezi zavražděnými byli tři českoslovenští vojáci – praporčík P. Pavlík, rotmistr F. Rachač a kapitán J. Šula, kteří byli zatčeni na brodském nádraží, když se snažili odzbrojit německý vojenský transport. Ostatní zavraždění – B. Plichta, A. Havel, A. Baloun a K. Spilka byli zatčeni ve městě, kam přijeli většinou z okolních obcí pro informace o vývoji situace. Poslední oběť – A. Doležal z Kojetína byl zatčen ze stejného důvodu v České Bělé. Jednalo se tedy o bezbranné, náhodně vybrané oběti nacistů. Tento případ, výjimečný svou brutalitou, byl v roce 1946 projednáván v průběhu procesu s německými válečnými zločinci v Norimberku.

Tyto krvavé události připomínají dva památníky na místech hromadných hrobů v Rozkošské stráni a nápis na jednom z nich: „Krev, která posvětila tuto zemi, nebude zapomenuta".

14. května 1945 se v městském parku konal pietní akt k uctění památky ubitých nacistických obětí a padlých bojovníků.

Jaroslav Hladík