„Rozhodli jsme se vypsat výběrové řízení na projektanta a na základě projektu nechat náš víceúčelový kulturní dům zrekonstruovat,“ oznámil starosta Přibyslavi Martin Kamarád (ODS). Především čelní skleněné stěny budovy už nevyhovují, jednoduché sklo nedovede bránit velkým únikům tepla. Takže ve vestibulu kulturního domu, jakmile se ochladí, je neustále zima. Jak dodal starosta, výměnu potřebuje i topení, současný systém vytápění je silně ztrátový. Hlavní proměnou by ale měl projít sál se stupňovitými sedadly. „Ideální by bylo, kdyby se podařilo sál takzvaně položit do roviny, aby vyhovoval nejen jako kino a divadlo ale i k dalším společenským akcím pro které se teď v současné podobě nehodí,“ podotkl starosta. Investice do rekonstrukce kulturního domu by přišly na miliony korun.

Kulturní dům slaví letos padesáté narozeniny „V roce 1959 začalo přibyslavské zastupitelstvo uvažovat o vybudování nového kina. To mělo v té době spolu s ochotnickým divadlem svoje zázemí v místní sokolovně, kam se v roce 1936 přestěhovaly po její dostavbě z Hotelu Klusáček na náměstí. Budova z poloviny 30. let 20. století však převážně sloužila TJ Sokol ke cvičení. Mnohé neshody, kdo, kdy a jak může tyto prostory využívat pro svoji zájmovou činnost, příliš rozvoji amatérských kroužků nepřály. Dokonce měly za následek přerušení činnosti divadelních ochotníků,“ zavzpomínala na dobu vzniku kulturního domu Anna Šauerová z Kulturního zařízení města Přibyslav.

Při jednání s tehdejšími zástupci okresu a  kraje vznikla podle Šauerové myšlenka postavit místo samostatného kina víceúčelový kulturní dům, který by sloužil nejen pro promítání fi lmů, ale i pro divadlo a  další kulturně společenské akce ve  městě. „V roce 1960 byla pro stavbu vyčleněna lokalita bývalých zámeckých zahrad naproti přibyslavskému zámku. Ještě téhož roku proběhly první zaměřovací práce. Kaplička sv. Jana Nepomuckého, kterou si už skoro nikdo nepamatuje, musela ustoupit plánované novostavbě. Samotná výstavba, která měla probíhat ve třech etapách, začala v akci „Z“ na podzim roku 1961,“ upřesnila Šauerová.

Na dnešní poměry však stavba probíhala hlemýždím tempem. „Město se snažilo stavbu příliš neprodražovat a  plně využívalo skoro na  všechny práce dobrovolníky. Byly dány přesné rozpisy, kolik pracovníků který podnik nebo úřad sídlící ve městě i okolí v určitý den dodá. Mechanizace bylo žalostně málo,“ popsala Šauerová průběh stavby. Přestože dobrovolníci odpracovali zdarma více jak 100 000 hodin, realizace celého projektu stála na tehdejší dobu značnou částku - přesně 3 750 000 korun. Nejvíce času zde asi strávil tehdejší předseda místního národního výboru František Škorpík. Stavba byla zkolaudována a slavnostně předána přibyslavské veřejnosti na jaře roku 1969.

V současné době slouží kulturní dům k pořádání nejrůznějších kulturních i společenských akcí, promítá se zde kino. Své zázemí zde nalezli divadelní ochotníci, loutkové divadlo, letní kino, filmový klub i hudební skupiny. „Pracovníci KZM Přibyslav v současnosti usilují o vybudování mini amfiteátru právě pro promítání letního kina. Rádi by zvelebili nádvoří v zadní části objektu. Stalo se totiž velikým nešvarem, že pohodlní řidiči využívají tento prostor „jako točnu“, což znemožňuje úpravu a lepší využití těchto venkovních prostorů,“ konstatovala Šauerová.