Starostové měst a obcí si však stěžují, že nový předpis omezí pořádání spontánních oslav, které nelze dopředu plánovat.

Někteří radní se proto rozhodli ke svéráznému protestu. Do vyhlášky o výjimkách z nočního klidu zařadilo proto město Přibyslav původně i soukromé večírky a oslavy. Podle přibyslavských zastupitelů to měl být protest proti nesmyslným novým pravidlům. Ministerstvo vnitra však do Přibyslavi vyslalo svoje úředníky a ti seznam notně proškrtali. Ale zásadní problém se objasnit nepodařilo.

„Nikdo totiž přesně neurčil, co může být na seznamu výjimek a co už ne. Jaký typ oslav mají radní schvalovat a na které oslavy občané už povolení úřadu nepotřebují. Podle současného nařízení musí být po 22. hodině ve městech a obcích klid. A ten, kdo chce pořádat zábavu třeba až do půlnoci, potřebuje mít zastupitelstvem obce téměř rok předem schválenou výjimku z vyhlášky. Dříve přitom platilo, že o výjimce rozhodují radní, a to vždy, když cítí, že je to potřeba,“ říká starosta Přibyslavi Martin Kamarád (ODS). O nejasnostech kolem vyhlášky o rušení nočního klidu psal Havlíčkobrodský deník už koncem loňského roku.

Radní v Přibyslavi se tehdy rozhodli proti nejasnému znění vyhlášky protestovat. Do připravované vyhlášky tudíž zapsali desítky akcí, na které chtěli vydat výjimku. Byly mezi nimi jak městské slavnosti, tak i tradiční červnová pouť, ale i několik soukromých akcí, jako například oslava narozenin.

Jenže Ministerstvo vnitra do Přibyslavi vyslalo kontrolu, která celou záležitost prošetřila, následně ministerští úředníci seznam proškrtali tak, že z něj v přibyslavské vyhlášce zbyl jen zlomek akcí. Jaký názor mají na vyhlášku o rušení nočního klidu obyvatelé Přibyslavi? To se různí, případ od případu. „Dočetla jsem se v Havlíčkobrodském deníku, že naši radnici navštívili úředníci z ministerstva vnitra ohledně vyhlášky upravující noční klid. Z toho vyplývá, že si naše radnice vysvětlila zákon po svém. Pro nás, občany Přibyslavi, to není žádná novinka, že se naše radnice chová tímto způsobem. V článku Havlíčkobrodského deníku se také píše, že pan starosta Kamarád tento zákon označil za nesmysl. Já si to nemyslím. Vždyť tento zákon nezakazuje soukromé oslavy,“ stěžuje si například v místním zpravodaji obyvatelka Přibyslavi Jana Höferová.

Podle jejího názoru vyhláška jen zajišťuje noční klid občanům. „Lidé chodící do práce, senioři, malé děti a nemocní lidé mají přece právo se v noci vyspat a mít klid. Nemohou být v noci rušeni soukromými večírky a ohňostroji svých sousedů. Naše radnice se bude raději soudit, místo aby tyto peníze za soud použila na něco ku prospěchu města a občanů,“ konstatuje Höfferová. Ale nyní může být Jana Höferová klidná. Přibyslav se chtěla původně proti nesmyslné vyhlášce bránit soudně, ale nakonec se radní rozhodli, že vyhlášku schválí bez sporných bodů.

„Ministerstvo nám vysvětlilo, které akce bychom měli do výjimek zařadit a kde už to vhodné není. Rozhodli jsme se řídit doporučením ministerských úředníků,“ konstatuje starosta Kamarád, jak dodává, považují radní za zbytečné dovést spor o novelu vyhlášku až k soudu. Což podle Kamaráda neznamená, že radní s názorem ministerských úředníků souhlasí a nový zákon považují za dobrý.

Například zastupitelka Anna Šnýdlová (ODS), zařadila na seznam akcí svou čistě soukromou oslavu narozenin. Jak vysvětluje, chtěla upozornit na skutečnost, že celý nový zákon je z principu špatný. Jenže podle starosty Kamaráda návštěva ministerských úředníků nic nevyřešila, novela zákona je pro přibyslavské radní stejně zmatečná jako na začátku, kdy o ní začali jednat. „Očekávali jsme, že ministerstvo vnitra vydá nějaký jasný metodický pokyn, co ve výjimkách z rušení nočního klidu být může, a co už ne. Jasná pravidla totiž neexistují a samosprávy nedostaly žádné instrukce,“ vysvětluje starosta Kamarád.

Jak dodává, v zásadě by mělo platit, že do seznamu oslav, které mají místní samosprávy schválit a povolit, nepatří soukromé oslavy, pokud nebudou určeny pro větší množství lidí. „Ale co vlastně znamená větší počet lidí, to nám nikdo jasně nevysvětlil. Takže to může být deset lidí, stejně tak polovina obce,“ krčí rameny starosta. Nemluvě o tom, že zastupitelé musejí každou navrženou výjimku projednávat a to s poměrně dlouhým předstihem. Pomyslná zkouška ohněm jak vypadá uplatnění vyhlášky o nočním klidu v praxi, bude zřejmě setkání rodáků v obci Keřkov, která je místní částí Přibyslavi. „Takže pořadatelé oslav žádají o výjimku z vyhlášky o nočním klidu. Jenže nakonec jsme se dohodli, že bude asi nejlepší, se pořadatelé s obyvateli obce vzájemně dohodnou, bez zásahu radnice,“ popisuje starosta konkrétní příklad. Jak Kamarád dodává, Přibyslav by se ráda ve spolupráci se Svazem měst a obcí dohodla na společném postupu, jak novelu vyhlášky o nočním klidu zrušit. Protože Přibyslav není sama, komu se novela nelíbí.

„Tam, kde existuje zákon, je vyhláška nadbytečná. Jsem proti tomu, aby vyhlášky regulovaly všechno, protože vše stejně nikdy nepostihnou. Dříve měla obec pravomoc operativně posoudit a povolit nebo nepovolit akce, které požadovaly zkrácení nočního klidu – dělo se tak bez průtahů a s ohledem na zájmy obce i občanů – a nebyl problém. V současnosti u nás existuje přibližně dva miliony právních norem. Osobně si nemyslím, že bychom vytvořením další normy přispěli k lepší kvalitě života v našem městě,“ konstatuje starosta Kamarád.

Podle Svazu měst a obcí do loňského podzimu mohly samosprávy operativně udělovat výjimky z nočního klidu třeba jen pár hodin před chystanými oslavami. Nyní už to není možné. Ministerstvo vnitra změnu zákona zdůvodňuje tím, že neexistovala jednotná pravidla, ale akcí přesahujících noční klid a stížností na jeho rušení přibývalo. Občané musí mít podle ministerstva vnitra možnost se na akce spojené s hlukem v nočních hodinách připravit. Proto musí být tyto akce předvídatelné.

Místní samosprávy i některé kraje však vyhlášku odmítají, protože omezí konání takových spontánních akcí, jako je například spontánních oslava vítězství místního sportovního týmu v soutěži, omezí i aktivitu různých místních organizací a spolků.

Co říká přestupkový zákon

Přestupku se dopustí ten, kdo poruší noční klid. Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou.