Odborníci se shodují, že rozumné opalování, samozřejmě s použitím opalovacího krému s vysokým ochranným faktorem, pokožce svědčí, dokonce ji ozdravuje. Nedostatek slunce u řady lidí vyvolává pocit únavy, nespokojenosti a deprese.

„Bohužel, člověk je tvor nerozumný a s pobytem na slunci to často přehání," uvedl dermatolog Petr Brychta. „V lidském těle se ve zvýšené míře tvoří volné kyslíkové radikály. Pokud jich je přiměřeně, je vše v pořádku, hrají totiž svoji úlohu v obranné reakci organizmu. Nadměrným sluněním ale vzniká radikálů nadbytek a jejich působení se obrací proti normálním kožním buňkám. Dochází k předčasnému stárnutí kůže, ztrátě přirozené vlhkosti a elasticity, což vede k tvorbě hlubokých vrásek, a jednak se kožní buňky mohou přeměnit na buňky nádorové," upozornil Brychta.

Nebezpečné je, že se účinky slunečního záření v těle kumulují a projeví se až po letech.

„Málo se ví i to, že nejčastěji jsou postiženi lidé, kteří na slunci bez náležité ochrany pobývali v dětském věku. Nezáleží přitom, jak dlouho se člověk slunil, ale spíše na tom, kolikrát se spálil. Nikdy by nemělo dojít ke spáleninám s tvorbou puchýřů. Velmi nebezpečné je také opalování mateřských znamének. Z nich se může vytvořit pigmentový nádor – melanom," konstatoval Brychta.

Základní pravidla

Při pobytu na slunci by lidé měli dodržovat základní pravidla. „Přímému slunci by se měli vyhýbat mezi jedenáctou a patnáctou hodinou. Podle svého typu pleti by si měli zvolit vhodný krém s dostatečně vysokým faktorem a se sluněním by měli začínat postupně. Je také dobré vědět, že kombinace opalování na slunci s opalováním v soláriu není optimální," vyjmenoval Brychta.

Látkou, která přispívá k ochraně organizmu před škodlivými následky slunečního záření, je beta-karoten.

„Jde o přirozené barvivo řady rostlin, přičemž pro lidské zdraví je nejdůležitější jeho přítomnost v ovoci a zelenině. Například v meruňkách, broskvích, nektarinkách, mrkvi, špenátu, listovém salátu, rajčatech, či v brokolici," řekl výživový poradce Aleš Dostál. V těle se tato látka přeměňuje na vitamin A, který zasahuje do fyziologických pochodů.

„Konzumace potravin s obsahem beta-karotenu má blahodárné účinky. Vedou i ke snížení tvorby reaktivních forem kyslíku a chrání tak buňky před možným poškozením," uzavřel Dostál.