V současné době se Vysočina věnuje podobným projektům, jako je například telemedicína. „Už jsme o tom jednali intenzivně s několika poskytovateli asi rok dozadu. Ale po zvážení v této chvíli možného vyššího využití fyzické lékařské pohotovosti jsme zatím ustoupili a snažíme se o postupné kroky. Třeba o telemedicínu v zařízeních sociální péče a domovech důchodců. Následně podle zkušeností budeme jednat o možnostech dalších kroků směrem k pohotovosti,“ sdělil Deníku krajský náměstek pro zdravotnictví Vladimír Novotný.

Online zdravotnická pohotovost v jižních Čechách nabízí služby praktických lékařů pro dospělé i děti. Neslouží k poskytování neodkladné či akutní péče, avšak může fungovat jako alternativní kontakt mezi pacientem a lékařem. Prostřednictvím moderních telekomunikačních technologií může lékař posoudit a navrhnout pacientovi vhodný individuální léčebný postup a zároveň vystavit eRecept. Péče není hrazená zdravotní pojišťovnou, provoz hradí kraj.

Lékař Jiří Běhounek je zastupitelem Kraje Vysočina a náměstkem ředitele nemocnice v Pelhřimově. Jak řekl Deníku, komunikace online postupuje rychle kupředu, vyhnout se jí nelze a může ulevit přeplněným pohotovostem. „Ale v případě online lékařské pohotovosti je tady několik otázek. Jaký počet lékařů se do projektu zapojí? Jak bude vypadat komunikace mezi lékařem a pacientem? Nezapomínejme ani na právní stránku věci,“ zdůraznil.

Pacienty lze podle zkušeností zdravotníků rozdělit do tří skupin. Ty, co si chtějí popovídat a jsou osamělí, ty, co potřebují radu, a ty, co se snaží s lékařem hlavně diskutovat o čemkoliv. „Online poradna může sloužit k řešení jednoduchých případů, mám rýmu, co si na to vzít. Ale určitě ne chronickým pacientům s cukrovkou nebo kardiakům, kteří mají potíže,“ poznamenal s tím, že by některé případy pak špatné komunikace mohly skončit i soudem. Navíc podle Běhounka je otázka, kolik lékařů bude mít o takovou službu zájem. „Někdy máme problém pohotovost obsadit, lékaři vzkazují, že jsou vytížení a nemají zájem. Kolik jich bude chtít konzultovat s pacientem přes mobil nebo počítač?“, zamýšlí se Běhounek.

Někteří zdravotníci by online pohotovost skutečně sloužit nechtěli. „Nechci vypadat jako asociál. Ale mám na starost několik ordinací, léčím pacienty. Musím vyplňovat papíry, na debaty po telefonu nemám čas ani chuť, stačí mi to v ordinaci. Přes počítač nikoho léčit nebudu, zavání to průšvihem,“ řekl Deníku praktický lékař z Havlíčkobrodska, který si nepřál zveřejnit celé jméno. Redakce jej zná.

Naopak podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonky může tento způsob spojení uklidnit zejména ty pacienty, které trápí neakutní problémy. Konzultace může jen těžko nahradit vyšetření pacienta, který má akutní problém.

V názorech na online komunikaci s lékařem se pacienti neshodnou. Živnostník Milan Exner z Havlíčkova Brodu je pro. „Nemám čas vysedávat v čekárnách,“ prohlásil. Podnikatel Zdeněk Dvořák není úplně proti, ale jak dodal, všeho moc škodí. „Čekám, kde se bude online i operovat. Někdy je ta debata s doktorem pro obě strany svízelná i s očí do očí, natož po telefonu nebo na počítači,“ poznamenal.

V současné době Kraj Vysočina spouští projekt telemedicína. V zařízeních sociální péče a domovech důchodců. Tady jsou podle náměstkyně hejtmana Hany Hajnové přítomni lékaři jen několik hodin týdně. „Ale velmi často se ošetřující personál dostává do situace, kdy se v odpoledních nebo večerních hodinách zhorší zdravotní situace klientů a jediná možnost, jakou to v současné době mohou řešit, je volání zdravotní záchranné služby,“ uvedla Hajnová. Telemedicína je podle ní cesta, jak konzultace s lékaři zajistit flexibilněji a levněji.