„Jde mi hlavně o to, aby se v Havlíčkově Brodě používalo veřejné osvětlení, které je co nejšetrnější jak k lidem, tak k přírodě,“ vysvětlil Závodský své pohnutky. „Intenzivní bílé světlo má v noci negativní dopad na všechno živé, včetně lidí. Je potřeba, aby města začala používat světla z teplého barevného spektra,“ doplnil.

O problematice veřejného osvětlení proto na základě podnětu Michala Závodského jednal i havlíčkobrodský Výbor pro životní prostředí. „Vnímáme toto téma jako velmi důležité. Na jednání jsme především vyslechli zástupce technických služeb, který má veřejné osvětlení v Brodě na starost,“ přiblížil předseda výboru Václav Hlaváč.

Podle technických služeb už určité kroky ke snížení světelného znečištění podnikají. „Dozvěděli jsme se, že například v parku nebo obytných čtvrtích již standardně používají žluté světlo. U silnic je pak světlo blízké dennímu světlu. Důležité také je to, že od 22.00 do 6.00 hodin se plošně snižuje intenzita osvětlení,“ prozradil Hlaváč. „Opravdu se tomu věnují, sledují aktuální trendy a řeší obměnu veřejného osvětlení odpovídajícím způsobem,“ dodal.

Nesvítit vůbec

Otázkou veřejného osvětlení je připravené se zabývat také vedení města. „Vážím si tohoto návrhu na změnu. Otázkou se zabýváme, ale je nejdříve vše zmapovat a zhodnotit, jestli je to vůbec reálné,“ řekl k tématu starosta Brodu Jan Tecl.

Škodlivost světelného znečištění potvrdil i docent Petr Baxant z VUT v Brně, který se problematikou světelného znečištění zabývá už několik let. „Kdybych byl opravdu důsledný, tak bychom přes noc neměli svítit vůbec, protože to není přirozené. Chápu ale, že to není možné. Kompromisem je barva žhnoucího ohně, rozhodně ne studené bílé světlo,“ sdělil Baxant.

„Naši předci věděli, že když je tma, tak mají jít spát. V noci tělo regeneruje a připravuje se na další den. My jsme si však vytvořili noční život, který považujeme za normální a nikdo se nad tím nepozastavuje. Ale normální to není,“ upozornil Baxant.

Únava, deprese a stres

Světlo negativně ovlivňuje tvorbu melatoninu, což je takzvaný spánkový hormon. „Organismus je pak totálně vykolejený. Běžně se pak stává, že jsou lidé unavení, mají deprese, jsou ve stresu nebo mají špatnou imunitu. Vše je proto, že jejich regenerační systém zkrátka nefunguje. Je to jak kdyby nejedli nebo nepili,“ vysvětlil odborník z VUT.

Noční světlo ale nezpůsobuje problémy jen lidem. „Má vliv na zvířata, ale i rostliny. Když lidstvo vyrobilo světlo, tak myslelo jen na sebe a nepřemýšlelo nad tím, že by mohlo vadit třeba můře. Dnes máme málo hmyzu, hledáme důvody, proč to tak je a ani si neuvědomujeme, že by jednou z příčin mohlo být světelné znečištění,“ nastínil Baxant.

Není to však tak, že by bílé světlo bylo škodlivé za každých okolností. „Ve dne je naopak velmi důležité. Ostatně je jeho přirozenou součástí,“ podotkl Baxant.

Podle slov předsedy Výboru pro životní prostředí se však žluté světlo nehodí na všechna místa. „Teplejší světlo je sice pocitově, a snad i zdravotně, pro člověka příjemnější, představuje však vyšší spotřebu energie. Navíc je při něm horší viditelnost, takže se nehodí například k osvětlování přechodů pro chodce nebo na silnice,“ uzavřel Hlaváč.