Za své četné úspěchy a skvělou reprezentaci regionu i celých Čech plachtař dostal drobné poděkování a zvěčnil se do kroniky města. Pavel Loužecký se kromě titulu mistra Evropy může pochlubit i několikanásobným titulem mistra republiky. Jak sám s úsměvem podotýká, medailí má doma plný hrnec.

Pavel Loužecký se svému poslání a zálibě věnuje už několik desítek let. Výšky se mu prostě staly osudem. Ostatně profesí je tesař a pokrývač, takže závratěmi rozhodně netrpí. „Do létání jsem se zamiloval už v dětství. Záviděl jsem plátkům, že umí létat. Prakticky hned jak jsem mohl – v těch 15-ti letech, jsem se za svým snem vydal i já,“ podotýká.

Když byl poprvé ve vzduchu, splnilo se mu přesně to, co od létání očekával. „Člověk se odtrhne od země a vrhne se na něj třetí dimenze – nahoru, dolů. Máte nádherný výhled, všechno na zemi je krásně uspořádané, nejsou vidět žádné černé skládky a podobně. Na první pokus to bylo úžasné,“ prozradil.

Pro mnoho lidí je představa bezmotorového letadla trochu děsivá, podle Pavla Loužeckého však není čeho se bát. „V nebezpečnosti je plachtění na stejné úrovni asi jako žehlení prádla,“ říká s nadsázkou. „Chvílemi je to kontaktní sport, létáme blízko u sebe, ale dá se to ukočírovat. Samozřejmě někdy dojde k nějakému karambolu, ale není to tak dramatické,“ dodává s úsměvem.

Michal Pavlíček.
V Panském domě vystoupí Michal Pavlíček & trio

Zavzpomínal i na svá kuriózní přistání. „Každé přistání mimo letiště je problematické. Jsou oblasti, jako je třeba Finsko, Litva nebo Polsko, kde jsou maličká hrbolatá pole a tam je velice obtížné přistát. Jednou se mi stalo ve Francii, že jsem přelétl jeden kopec, druhý kopec a potom jsem najednou zjistil, že jsem v údolí, které je uzavřené a nedostanu se už ven. Tak jsem vyklesával, až jsem pod sebou uviděl takové tři plochy, na kterých se dá přistát. Jednu z nich jsem si vybral a přistál jsem asi pět metrů od lesa. Potom jsem se šel podívat na ta dvě pole, o kterých jsem také uvažoval. Kdybych si je byl vybral, bylo by po mě,“ vzpomíná. V repertoáru má i několik dalších kuriózních přistání. Každé z nich ale naštěstí dopadlo dobře.

Jako dlouholetý člen reprezentačního klubu České republiky v plachtění Pavel Loužecký motivuje nejenom sportovce v mateřském Aeroklubu Přibyslav, ale je i vzorem pro mnoho dalších kolegů. Jako instruktorovi mu prošlo pod rukama také několik generací mladých pilotů. „Instruktorování už jsem nechal, protože jsem hodně zanedbával rodinu. Je to velmi časově náročné. Když absolvuji tři závody za rok, které jsou dvou nebo třítýdenní, zabere to mnoho času,“ poznamenal.

Kromě létání je také vášnivým muškařem. „Zážitek pro mě je, když si můžu chytit rybu na vlastní nástrahu,“ dodává.

V letošním roce se Pavel Loužecký chystá na Mistrovství světa. Špičkoví plachtaři se tentokrát sejdou v Polsku.