V porovnání s loňským extrémně suchým rokem totiž sklidí o třetinu brambor víc. Poslední odhady uvádějí, že z polí bude sklizeno necelých 670 tisíc tun.

„Úroda je díky dobrému výnosu, který dosahuje necelých třicet tun z hektaru, srovnatelná s desetiletým průměrem. Na pokrytí domácí spotřeby ale rozhodně stačit nebude. Do doby příští sklizně tak bude muset být do České republiky dovezeno sto tisíc tun brambor," uvedl předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan.

Dovoz brambor je v současné době minimální, farmářská cena je u nás nižší, než za hranicemi. To se ale v průběhu nadcházejících měsíců změní.

Při prodeji ve velkém teď dostávají čeští producenti brambor kolem tří korun za kilogram. Při drobném prodeji koliduje cena mezi šesti až sedmi korunami.

Letošní výměra polí, na kterých zemědělci brambory pěstovali, se v porovnání s loňskem zvýšila o tři procenta.

„Osázeno bylo více než třiadvacet tisíc hektarů. Stalo se tak díky pěstitelům, kteří kromě konzumních a sadbových brambor, vysázeli i brambory určené na výrobu škrobu a další průmyslové zpracování," vysvětlil tajemník Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Zvýšení počtu hektarů bramborových polí ale není z pohledu českých a moravských producentů brambor to nejdůležitější.

Marketingový fond

„Nejde jen o to, opět zvýšit plochu, ale především je potřeba motivovat českého spotřebitele k nákupu u nás vyprodukovaných brambor," konstatoval Chlan.

V této souvislosti přivítal, že i Ministerstvo zemědělství je nakloněno zřízení marketingového fondu. Ten by měl výrazným způsobem propagovat celý bramborářský sektor a přispět i k jeho stabilizaci. „V okolních státech již marketingové fondy mají. V Německu, Polsku či Rakousku dosahují dobrých výsledků. Lidé tam díky nim vědí, že domácí produkce je kvalitní, a dávají ji přednost před dovozy," podotkl Chlan.

Marketingový fond by u nás měl začít fungovat v roce 2018.

„O zřízení marketingového fondu intenzivně jednáme nejen s pěstiteli brambor, ale také se zástupci dalších pěstitelských svazů. Diskutujeme s nimi nejen o optimálním komoditním portfoliu, ale také o výši příspěvků jednotlivých svazů a samozřejmě také o nezbytném legislativním rámci," zareagoval ředitel odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství Zdeněk Trnka.

V České republice v současné době funguje jediný marketingový fond, a to fond vinařský. Upozornil na to Jan Doležal z Agrární komory ČR. „O vzniku marketingového fondu se u nás jednalo již před čtrnácti lety. Bohužel do toho tehdy vstoupily politické a lobbistické zájmy a z komplexního marketingového fondu zůstal vlastně jen ten vinařský," podotkl Doležal.

Marketingový trh ale není jediným nástrojem, který by pozici tuzemských pěstitelů brambor na trhu mohl zlepšit. „Významné možnosti nabízí i zřízení organizace producentů brambor, a to buď na celorepublikové, nebo alespoň na krajské úrovni. Jednalo by se o organizace, které u nás dříve existovaly například v podobě odbytových družstev. Řešily především obchodování s přebytky zemědělské produkce," upřesnil Chlan.