To se negativně projevilo zejména v nižších výnosech odrůd s delší vegetační dobou, konstatoval v pátek v Havlíčkově Brodě na konferenci Brambory 2015 předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan.

„Důsledkem toho je letošní odhadovaná sklizeň ve výši 488 tisíc tun, a to v porovnání s desetiletým průměrem, o více než čtyřiatřicet procent nižší. Na tomto poklesu se podílejí jak snížení výměry, na které byly letos brambory u nás pěstovány, tak zmíněný nižší výnos," uvedl Chlan.

Ten dodal, že současná farmářská cena brambor kolísá mezi šesti a sedmi korunami za kilogram. V drobném prodeji se pak cena drží na úrovni deseti korun. „Český bramborářský svaz proto vítá, že Ministerstvo zemědělství hodlá pěstitelům brambor vyplácet kompenzace, jimiž by zmírnilo dopady sucha, což přímo na konferenci potvrdil i ministr Marian Jurečka," podotkl Chlan.

Ztráty přesahují jednu miliardu

První kompenzace by producenti brambor mohli získat již v polovině příštího roku. „V tuto chvíli společně se Zemědělským intervenčním fondem monitorujeme skutečný stav. Pokud jednotliví pěstitelé doloží ekonomickou ztrátu ve výši třiceti procent, a to v porovnání s minulým obdobím, kterou jednoznačně zapříčinilo letošní sucho, budou mít nárok na vyplacení kompenzace," řekl Jurečka. „Jednotlivé pěstitelské svazy nám již první údaje předávají. V tuto chvíli vyčíslily ztráty za více než jednu miliardu korun," poznamenal Jurečka.

Ministr zemědělství v Havlíčkově Brodě představil i některá další systémová opatření, která by měla tuzemským producentům brambor pomoci.

V prvé řadě jde o zřízení takzvaného Fondu těžko pojistitelných rizik. „Tento fond by v podstatě jednou provždy vyřešil otázku kompenzací. Přispíval by do něho nejen stát, ale také zemědělské podniky. Takto získané prostředky by pak byly v případě potřeby k dispozici. Modelů, jak by tento fond mohl fungovat, je samozřejmě víc. Budeme o nich s odbornou veřejností jednat," naznačil Jurečka.

Podle jeho slov by zemědělcům výrazně pomohl i marketingový fond, který již dlouhá léta s úspěchem funguje například v sousedním Rakousku. „Díky němu tamní zemědělci prodávají na domácím trhu až devadesát procent své produkce. Fond jim každoročně vygeneruje v přepočtu až jeden a půl miliardy korun, které mohou vložit do reklamy a marketinku. Nevím, proč bychom takový fond nemohli mít i my," prohlásil Jurečka s tím, že na zřízení tohoto fondu jeho ministerstvo spolupracuje i s Českým bramborářským svazem.

„Princip jeho fungování by byl obdobný jako v případě Fondu těžko pojistitelných rizik," poznamenal Jurečka.

Z pohledu vládní podpory českého zemědělství se jako velmi důležitý jeví i chystaný zákon o výrazné tržní síle, respektive vyjednávání o výši národního příspěvku do Programu rozvoje venkova.

„Rádi bychom docílili toho, aby v nadcházejících pěti letech dosáhl výše třinácti miliard korun. Znamenalo by to nejen potřebnou stabilizaci v sektoru zemědělství, ale také vyšší možnost tolik potřebných investic. V případě pěstitelů brambor se jedná především o investice do techniky a zejména pak do skladování, v němž za vyspělými státy západní Evropy stále zaostáváme," konstatoval Jurečka.