To byla první slova, která pronesl na havlíčkobrodské radnici náměstek pro řízení sekce kulturního dědictví Vlastislav Ouroda.

Ten ve středu navštívil nejen radnici, ale i Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Krajskou knihovnu Vysočiny či Starou radnici, která stále prochází rekonstrukcí.

„Velmi si cením vašich slov. Zásluhu na tom jistě má celá radnice, především pak místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek a Miloslava Melounová z odboru rozvoje města," uvedl havlíčkobrodský starosta Jan Tecl. Toho vzápětí doplnila i Melounová, jež si pochvalovala příkladné vedení města a výbornou spolupráci. „Rozhodně si nemám na co stěžovat. S panem místostarostou jednáme o všech rozhodnutích a společně vždy nalezeme nějaké řešení," konstatovala Melounová.

Podle starosty Tecla se lidé rok od roku mnohem více zajímají o památky a historii města. To potvrdil i Ouroda, který si myslí, že tento trend je stále na vzestupu.

„Lidé si stále více uvědomují, že každé město či obec má svou identitu, kterou spoluvytváří zejména hlavní dominanty jako hrad, kostel, radnice, či plocha náměstí s historickými domy," pokračoval Ouroda 
s tím, že se mu velmi líbí zrekonstruované brodské náměstí. „Viděl jsem také model zbořené části města, který vyrobili studenti brodské střední průmyslové školy stavební a byl jsem z něho velmi nadšen," nechal se slyšet Ouroda.

Po návštěvě havlíčkobrodské radnice se náměstek kultury podíval i do Muzea Vysočiny, kde v těchto dnech probíhá výstava 600 let Stížného listu proti upálení Jana Husa.

„Originální list je uložen ve skotském Edinburghu. Výstava je také věnována šlechtě z Posázaví a Podoubraví, která připojila své pečetě pod Stížný list proti Husovu upálení," řekl ředitel Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod Jiří Jedlička. Společně s náměstkem kultury také mluvili 
o moderních hledačích pokladů, takzvaných detektorářích, či archeologickém skanzenu, který by v budoucnosti mohl vzniknout na Vysočině.

Městský architekt ano či ne?

Náměstek Ouroda také navštívil všechna oddělení Krajské knihovny Vysočiny a prošel si i nově zrekonstruované prostory a sály Staré radnice. V debatě zazněla i aktuální otázka, zda by měl mít Havlíčkův Brod svého vlastního městského architekta.

„Vždy záleží na člověku 
a rozhodně je velký rozdíl mezi velkým a malým městem. Také je důležitá spolupráce vedení města," dodal Ouroda. Ten podotkl, že v Evropě patříme v historické architektuře mezi špičku. „Funkce veřejného prostoru a jeho využití se neustále proměňují. Stále k nám přicházejí nové trendy a myslím si, že na náměstí rozhodně nepatří les, ale jen nějaká vhodná drobná městská zeleň," uvedl Ouroda s tím, že vše by mělo ladit s celkovým urbanistickým konceptem. „Nic se nemá přehánět, a pokud v blízkosti náměstí je nějaký vhodný park, jako například v Havlíčkově Brodě, není nutné, aby na náměstí rostly stromy," uzavřel Ouroda.