Státní podnik Diamo by tam rád otevřel těžební ložisko. Sobotka při své nedávné návštěvě Vysočiny avizoval, že vláda o tom, zda se u Brzkova bude těžba připravovat, rozhodne do několika měsíců.

Měli zájemi Australané

Historie se tedy s odstupem času opakuje. Tehdy ale obyvatelé Přibyslavi australské těžaře, kteří měli o uran z Brzkova zájem, rázně odmítli. „Před sedmi lety se jednalo o firmu Timex Zdice, která chtěla provádět v okolí Brzkova průzkum pro australské těžaře," připomněl starosta Přibyslavi Jan Štefáček. Ten ale upozornil, že dnes je situace jiná. Místo soukromých osob s poněkud dobrodružnými záměry má o těžbu zájem stát. „V takovém případě se dá očekávat poněkud větší solidnost, i když ani to nemusí být pravda. Navíc proti zájmům státu se dá dost těžko protestovat, protože ložiska uranu pod zemí patří jemu," dodal starosta Štefáček.

„Konkrétní podrobnosti týkající se průzkumu a případné těžby zatím neznáme. Informace se dozvídáme pouze   z médií," přidal se přibyslavský místostarosta Martin Kamarád. Podle jeho názoru zkušenosti s podobnými aktivitami z osmdesátých let minulého století nejsou moc dobré. Co konkrétně by těžba uranové rudy Přibyslavi přinesla, o tom radní nechtějí spekulovat. Ví se ale, že přípravné práce by trvaly šest až sedm let a  těžba by dala práci stovkám horníků po dobu zhruba 16 let a několika měsíců. „Předpokládáme, že by Přibyslav mohla být víc zatížena dopravou, protože by i tudy jezdili horníci do dolů. Australané tehdy uvažovali o železniční přípojce a přepravě rudy v uzavřených kontejnerech. Takzvané odkalovací nádrže by ale na Přibyslavsku být neměly. Co se týče pozitiv, Přibyslav by mohla z těžby získat finanční prostředky, neboť se jedná o náš katastr, a to ve výši dvou až deseti procent výnosů z vytěžené rudy ," pokračoval Štefáček.

Místostarosta Brzkova Aleš Bořil sdělil, že o záměru na zahájení těžby u Brzkova do úterka minulého týdne nevěděl. „Ale obyvatelé se k tomu určitě staví záporně," uvedl. V Brzkově nyní žije 280 obyvatel. Také podle starosty Štefáčka se protesty dají očekávat i v Přibyslavi. „Zatím je ještě brzo, od zveřejnění zprávy uplynula krátká doba, ale protesty se určitě objeví. Pokud by na podzim vláda záměr těžby u Brzkova schválila, bude třeba na to téma s občany diskutovat," zdůraznil Štefáček.

Připomeňme, že Libuše Kubová, opoziční zastupitelka za SNK Polná Dobrá adresa, spolu s dalšími lidmi před sedmi lety iniciovala petici proti záměru australské společnosti Uran Limited. Tato firma o těžbu uranu v Brzkově stála. V petici tehdy svůj nesouhlas s těžbou vyjádřilo asi 1 350 lidí a diskuze se vedla také na přibyslavské radnici a byla značně bouřlivá.

Nová pracovní místa

„Chceme, abyste odešli. Nemáte povolení a už byste vrtali. Čekáte, až na ministerstvu životního prostředí bude někdo povolnější?" Tyto a další podobné komentáře zaznívaly tehdy z úst občanů. Nepomohlo ani, že samotná ředitelka australské společnosti Kate Hobs slibovala Přibyslavským už jen za povolení k průzkumu vysoké částky. „Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu a jako vytvoření pracovních míst," uvedl premiér Bohuslav Sobotka při své návštěvě Vysočiny. Pro těžbu je podle něj třeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu. K záměru se ještě vyjádří dotčené obce i kraj. „Pokud se neobjeví nějaké zásadní negativní argumenty, pak se domnívám, že by vláda měla podpořit zachování zaměstnanosti v regionu a možnost pokračování těžby," doplnil Sobotka.

V současné době je posledním fungujícím uranovým dolem v Česku i ve střední Evropě důl Rožná na Žďársku. Uranová ruda se tam těží přes půl století. Těžba by měla vydržet ještě čtyři až pět let. „Mezitím zkusíme připravit těžbu na ložisku Brzkov," uvedl ředitel Diama Tomáš Rychtařík.

U Brzkova se zásoby uranu odhadují kolem tří tisíc tun. Závod Geam, který spadá pod Diamo, zaměstnává 950 lidí, z nich asi 800 v dole a v chemické úpravně uranových rud.