Bohoslužbu v Zahrádce bude sloužit český katolický kněz, teolog, religionista, vysokoškolský pedagog, psycholog a filozof Tomáš Halík. Ten se zároveň zúčastní i debaty o Evropě a českém osudu, dějinných osmičkách a současné situaci.

Právě v Číhošti na Ledečsku, kam byl Josef Toufar na nátlak stranického aparátu přeložen ze Zahrádky, se jeho osud tragicky zpečetil. Záminkou pro jeho zatčení byla událost, která se stala během mše o třetí adventní neděli 11. prosince roku 1949 a do českých dějin se zapsala jako číhošťský zázrak. Při Toufarově kázání se několikrát za sebou pohnul půlmetrový kříž umístěný na hlavním oltáři. Události tehdy údajně přihlíželo asi 20 svědků. O celou věc se začala zajímat komunistická StB, která nakonec Josefa Toufara 28. ledna roku 1950 zatkla a odvezla nejprve do Jihlavy a později do Valdic. Na následky mučení při výsleších Josef Toufar 25. února zemřel. Příbuzní se o jeho smrti dozvěděli až o čtyři roky později. StB ho označila za západního špiona a manipulátora, který domnělý zázrak sám zinscenoval.

Číhošť si smutný osud laskavého kněze připomene v neděli 25. února. „V rámci farnosti si zavzpomínáme na Josefa Toufara, který byl mým předchůdcem, a který byl z Číhoště unesen a zpět se již nikdy nevrátil. Vzpomínku zahájí koncert skupiny Listovej od deseti hodin a mše svatá od 11 hodin, kterou celebruje opat kláštera v Nové Říši Marian Rudolf Kosík,“ uvedl farář Tomáš Fiala z Římskokatolické farnosti Číhošť.

Lidé budou moci současně navštívit také stálou expozici na číhošťské faře, která je věnována osudu Josefa Toufara. Lidé v ní naleznou dokumenty, dobové fotografie a archiválie, které se k Toufarovi vztahují. „Výstava je zde umístěna nastálo a je přístupná po předchozí domluvě,“ doplnil Tomáš Fiala. Výstava vznikla v roce 2012 a později se doplnila o informace o nálezu Toufarových ostatků v hromadném hrobu v pražských Ďáblicích, které byly v roce 2014 vyzvednuty a uloženy do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Mši odslouží Tomáš Halík

Osud Josefa Toufara si lidé připomenou i na jeho předchozím působišti, v dnes již zaniklé obci Zahrádka na Ledečsku. Ve zdejším kostele svatého Víta, který je dnes jediným pozůstatkem bývalé obce, se v neděli uskuteční akce s názvem Zahrádka 48 Toufar. „Nezávislý podmelechovský spolek, Národní památkový ústav a spolek Přátelé Zahrádky pořádají připomínku 70. výročí únorového puče 1948 a nuceného odchodu pátera Josefa Toufara ze Zahrádky. Při této příležitosti bude od 14 hodin sloužit mši monsignore Tomáš Halík s hudebním doprovodem člena České filharnonie Petra Havlína a želivského regenschoriho Petra Žáka,“ uvedl Jan Čihák ze spolku Přátelé Zahrádky.

Od 16 hodin se potom v hostinci U Mahlerů v Kalištích uskuteční debata s profesorem Tomášem Halíkem na téma současná Evropa a my, české dějiny a osudové osmičky. Debata se stočí i na současnou situaci. „Při té příležitosti bude také uvedena malá knížka – sborník, který připomíná loňské odhalení sochy Olbrama Zoubka v Zahrádce,“ dodávají organizátoři. Subtilní, více než dva metry vysoká kovová plastika jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů druhé poloviny 20. století, představuje duchovního se skloněnou hlavou. Zoubek podle svých slov nevytvořil sochu Josefa Toufara, ale sochu pro něj. Touto plastikou se chtěl se svou tvorbou rozloučit. V červnu loňského roku zemřel a Socha pro Josefa Toufara je jeho posledním dílem.

Osud Josefa Toufara ztvárnili například tvůrci televizního filmu z roku 2004 In nomine patris v hlavní roli s Viktorem Preissem. V roce 2016 vznikl také dokument s názvem Jako bychom dnes zemřít měli, který uvedla Česká televize 29. listopadu 2016.

Tématem číhošťského zázraku a jeho vyšetřování se zabývá také kniha Josefa Škvoreckého s názvem Mirákl nebo Toufarova biografie Jako bychom dnes zemřít měli od básníka Miloše Doležala, která byla oceněna jako Kniha roku Lidových novin 2012. Miloš Doležal se k tématu vrátil ještě jednou v roce 2016, kdy vydal knihu s názvem Krok do tmavé noci. Zde jsou i nově objevené dokumenty, Toufarova korespondence i unikátní fotografie.

Kdo byl Josef Toufar

Josef Toufar se narodil 14. července roku 1902 v Arnolci u Polné. V letech 1928 – 1935 studoval na gymnázium v Německém Brodě, později odmaturoval v Chotěboři. Následujících pět let strávil v Hradci Králové, kde studoval svatou theologii a žil v biskupském kněžském semináři. Prvním Toufarovým působištěm se stalo městečko Zahrádka u Ledče nad Sázavou. Pro místní obyvatele byl jako zjevení. Rád mezi ně chodil, mluvil s nimi a snažil se, aby farnost co nejvíce žila. Často také pomáhal potřebným, zejména dětem. Angažoval se i v práci s mládeží a podporoval zřízení gymnázia v Ledči nebo měšťanské školy. Pro svou popularitu a nevšední aktivitu, která překračovala hranice církve, se stal trnem v oku činovníků tehdejšího režimu, a nakonec byl přeložen do farnosti Číhošť.

I tady se aktivně zapojil do života obce a brzy si získal oblibu nejen mladých a starších farníků, ale také široké veřejnosti. Po událostech známých jako číhošťský zázrak se do rozbíhajícího církevního objasňování vložila Státní bezpečnost a pod fyzickým a psychickým tlakem na Toufarovi vymáhala doznání, že vše sestrojil na popud Vatikánu. Byl s ním připravován vykonstruovaný monstrproces, ke kterému však kvůli jeho smrti již nedošlo. Toufar zemřel na perforaci žaludečního vředu a následnou intoxikaci organismu jako důsledek mučení, fyzického násilí a psychického nátlaku během nezákonné vazby. Brzy po Toufarově smrti následovala akce K, kdy komunistický režim násilně obsadil kláštery v celé zemi a řadu kněží a řeholníků odsoudil do vězení. (zdrojem informací v posledních dvou odstavcích textu je Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod)