Děti sice své maminky občas vídají v rámci zákonných návštěv, setkání však doteď nebyla systémově uchopena. „Mnohdy na to dětské domovy ani nemají kapacity. Naším cílem je proto v navštěvování nastavit řád a pravidelnost. Zatím nemáme představu, jestli bude vhodné jednou měsíčně, nebo třeba za dva. Vše je zatím v jednání a otevřené,“ líčila Zuzana Bajó, výkonná ředitelka pro projektovou činnost společnosti Volonté Czech.

Otevřená je zatím i délka samotných návštěv. „Jsou to většinou malé děti a z našich zkušeností víme, že tříhodinové návštěvy nejsou optimální. Takže budou v kratším časovém úseku. Úplně bych to ale neohraničila, uvidíme, co ukáže praxe. Samozřejmě nebudeme dítě od maminky odtrhávat, když zjistíme, že si pořád mají co říct,“ přiblížila ředitelka věznice Monika Myšičková.

Rodina se bude setkávat ve speciálně upraveném prostředí vhodném pro děti. „Současné návštěvy probíhají tak, že dítě sedí u stolečku s matkou. To chceme změnit, takže zvelebujeme prostory určené pro děti. Maminky si zde s nimi budou moci zahrát hry, připravit pro své ratolesti nějaké dárečky a kvalitně využít společný čas,“ doplnila Myšičková.

Projekt se skládá ze tří částí, a to zmíněných návštěv dětí ve světelské věznici, Skype hovorů a dvou dětských dnů. „Začali bychom například s hovory přes Skype, aby se obnovil kontakt s matkou, a následně domluvili osobní návštěvy. Ve výsledku by mělo být dítě klidnější, více se třeba učit a maminka například začala řešit svoje dluhy,“ popsala Bajó.

Jelikož je projekt plně financován z evropských fondů, budou díky němu mimo jiné hrazeny i cesty do věznice. „Je určený jak pro dětské domovy, tak sociálně slabší rodiny. Mnohdy otec bydlí strašně daleko, k tomu se stará o další dětí a není schopen se sem dostat, protože žije z minimálních prostředků. Nyní mu budeme moci zaplatit cestu, aby se sem s tím dítětem dostal,“ uvedla Iva Kohoutová zástupkyně vedoucího oddělení výkonu vazby a trestu věznice ve Světlé.

Se svými dětmi by se mohlo vídat zhruba dvě stě vězeňkyň. „Nemáme vyloženě určený maximální počet žen. Ten ukáže až čas. Budeme se ženám snažit maximálně vyjít vstříc, nicméně bude takový, aby to dovolovala bezpečnost věznice,“ informovala Myšičková.

Odsouzené se o této novince postupně dozvídají, pár se jich už prý dokonce i přihlásilo. Musí však splňovat určité podmínky. „Neměla by to být matka spojená s násilnou trestnou činností na dětech a neměla by být zbavena práv k dítěti. O přihlášených bude rozhodovat odborná komise,“ podotkla Kohoutová.

Do projektu se zapojilo celkem 56 dětských domovů z celé republiky. Nápad vítají například v jihlavském dětském domově. „Tento projekt rozšiřuje možnosti kontaktu matek s dětmi. Jsou to setkání nad rámec zákonných návštěv a k tomu ještě Skype hovory. Zajímavé je pro nás i to, že se návštěvy budou realizovat na náklady projektu a ne domova, jak tomu bylo doteď,“ pověděl ředitel Dětského domova se školou Jihlava Radek Vovsík.

Do ženské věznice jezdí pravidelně a kontakt dětí s matkami hodnotí kladně. „Je to samozřejmě individuální, ale máme vesměs starší děti, které to berou tak, že jedou prostě na návštěvu za mámou. Myslím, že je to prospěšné pro obě strany. Kdyby nebylo, tak by nejezdily. Rozhodně to není tak, že bychom je k něčemu nutili,“ dodal Vovsík.

Přihlásil i Dětský domov Nová Ves u Chotěboře, ačkoliv v současné době žádné dítko z maminkou ve vězení nemají. „Zapojili jsme se jednak proto, že Světlá od nás není daleko, ale i proto, že každá matka uvidí ráda své dítě. Pokud k nám takové dítko přijde a bude to k jeho prospěchu, tak nemám problém do věznice jezdit,“ vysvětlila ředitelka domova Etela Coufalová.

Zkušenosti tady zatím mají jen s návštěvami odsouzených tatínků. „Dost často ty návštěvy byly takové rozporuplné. Malinké děti většinou na rodiče zapomínají, takže se kolikrát musely znovu seznamovat a nechápaly celou tu situaci. U starších už to ale samozřejmě bylo o něčem jiném,“ popsala svou zkušenost Coufalová.

Právě tatínkům pomáhá společnost Volonté také. „Tento projekt jsme nazvali Invisible Walls a odstartoval před měsícem v Kuřimi. Je však nastavený trochu jinak. Jde tam o to, aby se tatínkové motivovali stýkat se se svými dětmi a partnerkami před propuštěním z věznice a aby rodina opět pokračovala,“ uzavřela Bejó.